Zika virus

Virus zika je virové onemocnění způsobené virem přenášeným především určitými druhy komárů, kteří jsou nejaktivnější během dne. Onemocnění bylo poprvé identifikováno ve 40. letech 20. století v Africe, ale během posledních desetiletí se rozšířilo i do Asie, Ameriky a dalších částí světa.

Inkubační doba je obvykle 3–14 dnů po přenosu infekce. U většiny lidí (80 %) probíhá infekce virem zika asymptomaticky (bez příznaků). Pokud se příznaky objeví, jsou většinou mírné a zahrnují:

•horečku

•vyrážku

•bolesti kloubů a svalů

•zánět spojivek (zarudnutí očí)

•bolesti hlavy

•únavu

U těhotných žen může být infekce virem zika obzvláště nebezpečná, protože bývá doprovázena vrozenými vadami, jako je mikrocefalie (abnormálně malá hlava a mozek u novorozenců) a další neurologické komplikace. U dospělých může virus zika ve vzácných případech způsobit Guillainův-Barrého syndrom (autoimunitní onemocnění, které vede ke svalové slabosti až ochrnutí).

Prevence spočívá hlavně v ochraně před komáry: používejte repelenty obsahující DEET nebo jinou účinnou složku, noste dlouhé rukávy a kalhoty (zejména ve venkovních oblastech) a používejte moskytiéry (hlavně při spaní).

Zvláště těhotné ženy by měly zvážit odložení cest do oblastí s vysokým rizikem výskytu viru zika.

Virus zika může být přenášen také pohlavním stykem, proto je nutné se během infekce a po ní vyhnout nechráněnému sexu.

Pro virus zika neexistuje specifická antivirová léčba. Léčba je tedy symptomatická a zahrnuje dostatek odpočinku, pití dostatečného množství tekutin a užívání léků na snížení teploty a bolesti (například paracetamol). Aspirin nebo jiné nesteroidní protizánětlivé léky by se neměly užívat, dokud není vyloučena horečka dengue, protože by mohly způsobit krvácivé komplikace.

Virus zika obvykle u zdravých dospělých nezanechává dlouhodobé následky, ale jeho potenciálně vážné dopady na těhotné ženy a novorozence činí z této nemoci závažný problém.