Mentální retardace

Mentální retardace (mentální postižení) je trvalé snížení inteligence, ke kterému dochází v návaznosti na organické poškození mozku.

Můžeme definovat tři období, v nichž mentální retardace vzniká:

-       prenatální období – před narozením dítěte, příčinou může být například špatný životní styl matky, infekce…

-       perinatální období – během porodu/těsně po něm, příčinou může být například dlouhý porod, nedostatek kyslíku plodu…

-       postnatální období – po porodu do dvou let věku dítěte, příčinou může být úraz, infekce nebo nějaká jiná nemoc.

Další příčinou, která může k tomuto postižení vést, je blízký příbuzenský vztah mezi rodiči dítěte.

Diagnostika probíhá na základě hodnoty IQ (nižší než 70) a na základě omezení v základních každodenních schopnostech – například problémy s komunikací, s péčí o sebe, se sebekontrolou atd.

Mentální retardaci můžeme základně dělit podle míry závažnosti dle hodnoty IQ:

-       lehká mentální retardace – IQ 50–69, většina osob s mentální retardací trpí touto formou

-       středně těžká mentální retardace – IQ 35–49

-       těžká mentální retardace – IQ 20–34

-       hluboká mentální retardace – IQ 20 nebo méně

Jedná se o neléčitelné onemocnění, které se spíš než mezi nemoci řadí mezi trvalé fyziologické stavy.