Dekompresní nemoc je nemoc způsobená náhlou změnou tlaku v buňkách v těle. Typicky k tomu dochází při potápění do větších hloubek a následném rychlém vynoření zpět na hladinu. Problémem se pak stává hlavně přebytečný dusík v tkáních, kterého není možné se rychle zbavit a nemá ve tkáních využití. Přebytečný plyn se tak shlukuje do bublin, které mohou způsobit embolii nebo trombózu.
Dusík se lépe rozpouští v tucích, za ohroženější skupinu tak mohou být považováni obéznější lidé.
Prevencí může být dodržení pauz při vynořování zpět na hladinu podle tzv. dekompresních tabulek.
Nemoc se může projevit ve dvou podobách:
- mírnější – bolesti velkých kloubů, vyrážka, mravenčení kůže či brnění
- těžší – bolest na hrudi, bolest břicha, kašel, selhávání srdce, embolie v mozku, poruchy zraku či sluchu, dezorientace, trombóza
Porucha sluchu přitom může být vedlejším projevem způsobeným změnou tlaku.
Léčba spočívá v pobytu v rekompresní přetlakové komoře a je vhodné ji zahájit co nejdříve, aby se předešlo komplikacím dekompresní nemoci – největší hrozbou je plicní embolie.