Břišní tyfus

Původcem břišního tyfu je bakterie Salmonella enterica typhi a jedná se o celosvětově rozšířené závažné infekční onemocnění, které postihuje pouze člověka.

Břišní tyfus se řadí mezi tzv. nemoci špinavých rukou a přenáší se fekálně-orální cestou. Šíří se hlavně v teplých krajích a v zemích s nízkou úrovní hygieny, tedy v jižní Asii, Africe, karibské oblasti a Střední a Jižní Americe. Zdrojem nakažení může být např.:

-voda kontaminovaná výkaly nemocného

-nedostatečně tepelně upravené potraviny (produkty z infikovaných zvířat)

Jaká je prevence?

Vzhledem k povaze onemocnění je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, zejména v oblastech s jeho vyšším výskytem. Mezi taková pravidla patří:

-mytí rukou po použití toalety a před jídlem

-pití balené či převařené vody (v rizikových regionech)

-nestravování se v pouličních zařízeních

V oblasti, která je již tyfem postižena, je důležité dbát i na základní protiepidemická opatření – zabezpečení nezávadné pitné vody, separaci a likvidaci lidských exkrementů a odpadu, izolaci nemocných, dezinfekci povrchů a předmětů.

V současnosti je také možné nechat se proti břišnímu tyfu očkovat, vakcinace se doporučuje v případě vycestování a zvlášť u lidí, kteří trpí sníženou tvorbou žaludečních šťáv. První typ očkování se aplikuje ve formě kapslí, druhý injekčně. I přes toto opatření však nezanedbávejte hygienu a důkladně vybírejte vodu a stravu – očkování toho není náhradou.

Jaké jsou příznaky?

Břišní tyfus se začíná projevovat následujícími symptomy:

-vysoké horečky

-zimnice

-nechutenství

-nevolnost

-kašel

-bolest hlavy

-suchá bledá kůže

-oschlý jazyk pokrytý hnědým povlakem

-hlenový povlak na dásních a zubech

-vzedmuté břicho (citlivé na dotek)

-zvětšení jater a sleziny

-růžové skvrnky na kůži na břiše

-zácpa

Při neléčení trvá nemoc dva týdny, po kterých se pacient opět zotavuje – horečky poklesnou, má hlad a žízeň. U dětí nemoc probíhá rychleji, u starších osob je naopak komplikována přidruženými obtížemi.

Tyfus se prokazuje kultivačním vyšetřením, tj. vypěstováním původce onemocnění ze vzorku stolice, moči, krve, kloubní tekutiny nebo hnisu.

Léčí se antibiotiky, hlavně chloramfenikolem. Je vhodné, aby léčba byla zahájena ještě před úplným vyčerpáním pacienta – předchází se tak vzniku komplikací. Podává se i podpůrná léčba v podobě prevence vzniku proleženin, dostatečného zavodnění pacienta, zvýšeného přísunu vitaminů B a C. Mezi doplňky stravy hledejte ty s obsahem bylin jako např. kozlík lékařský, smetánka lékařská, sporýš lékařský, heřmánek pravý či hořec žlutý – tedy těch, které pomáhají při potížích s trávením a při bolestech žlučníku či žaludku.