Leukoplakie je onemocnění, při kterém se objevují bílé povlaky na povrchu těla, nejčastěji na sliznicích. Má ale několik dalších charakteristik. Jedná se o onemocnění patřící mezi metaplazie. Ty jsou charakteristické přeměnou patologicky změněných tkání zpět na tkáně fyziologického stavu. Obvykle se ale přemění ve tkáň jiného typu. Jako leukoplakie jsou nejčastěji označovány bílé plochy na sliznicích. Mohou se vyskytovat v dutině ústní, na sliznici močového měchýře, na sliznici zevního ženského genitálu, ale i jinde. U některých leukoplakií může dojít k maligním změnám, kdy jsou takto ohraničená místa přeměněna na zhoubný nádor – dlaždicobuněčný karcinom. Leukoplakie častěji postihuje kuřáky.
Zvláštním typem je vlasatá leukoplakie. Postihuje pacienty, kteří trpí HIV infekcí nebo virem Epsteina – Barrové (EBV). U této leukoplakie je typická změněná sliznice hran jazyka. Stejně jako u ostatních leukoplakií je i zde možné vidět dobře ohraničené bělavé skvrny na sliznici, které se ale vyskytují pouze v předních dvou třetinách jazyka. Současně se ale tyto skvrny mohou vyskytovat po celé dutině ústní – na sliznici tváří, patra, dolní čelisti.
Leukoplakie mají několik příčin vzniku, o dalších se zatím pouze spekuluje. Jak již bylo zmiňováno u orálních leukoplakií, významnou roli zde hraje kouření. Dalšími faktory může být alkohol (hlavně destiláty), chronické dráždění sliznice (například chybně vytvarovanou kovovou výplní zubů, která systematicky dráždí sliznici) nebo třeba chronické infekce dutiny ústní vyvolané kvasinkami (Candida albicans).
Jak se onemocnění projevuje?
Protože kvasinková infekce se může poměrně dobře přenášet mezi jednotlivými osobami a dostat se mimo jiné i do dutiny ústní, je i ona poměrně riziková.
Preventivním opatřením je vyvarovat se kouření a nadměrného pití destilátů. Pokud cítíme, že se nám v ústech pravidelně něco otírá o sliznici nebo víme o uvolněné zubní výplni, která nás dráždí, je vhodné vyhledat zubního lékaře. A to je nejen kvůli leukoplakii, ale i kvůli ochraně zubu. To samé platí, pokud na leukoplakii máme podezření. Nejedná se sice o akutní onemocnění, přesto je konzultace s odborným lékařem na místě.
Leukoplakie obvykle vymizí po podání antimykotik nebo v průběhu antivirové terapie. Je možné léčit leukoplakii i kryoterapií (léčbou ve velmi chladném prostředí) nebo chirurgicky – plastikou postiženého místa. Při této variantě léčby je postižené místo odstraněno a nahrazeno zdravou tkání.
Léčbě můžeme napomoci zejména pozorováním zabírání léčby. Doporučuje se také zamezit možnosti přenosu kvasinkové infekce, která by rekonvalescenci mohla pouze prodloužit nebo její příznaky leukoplakie ještě více zhoršit. Je ale hlavně vhodné dodržovat preventivní opatření a při podezření na toto onemocnění vyhledat lékaře.