Cytomegalovirová infekce

Jde o jeden z herpetických virů, jejichž zásadní vlastností je, že po prvotním onemocnění zůstávají v těle a při oslabené imunitě se znovu projevují. Cytomegalovirus je všudypřítomný a jeho rozšíření je celosvětové. Díky tomu si lidstvo proti němu částečně vytvořilo protilátky. První infikování cytomegalovirem často probíhá bezpříznakově. V ojedinělých případech se objevuje horečka, případně zánět dýchacích cest či zvýšená hladina jaterních enzymů. Imunitní systém a lymfocyty začnou vytvářet protilátky proti infekci, a je-li imunitní systém zdravý, tělo si s infekcí dokáže bez příznaků poradit. Pokud je však imunita narušena, může dojít ke komplikacím a onemocnění se může projevit. Je-li imunitní systém oslabený, zejména při transplantaci orgánů či u onemocnění AIDS, může při infekci cytomegalovirem docházet ke komplikacím. V takovém případě se nejčastěji objevují horečky, dochází ke snížení funkce jater a zápalu plic, který může být i smrtelný. Pokud má pacient AIDS, dochází nejčastěji k zánětu sliznice, postižení míšních nervových kořenů, případně může dojít i k ochrnutí končetin či k poruchám citlivosti končetin.

Cytomegalovirus se přenáší slinami, ale i pohlavním stykem. Rovněž dochází k přenosu z matky na dítě, kdy může virus i ohrozit těhotenství, zejména pokud se jedná o prvotní onemocnění matky touto infekcí.

Léčba ve většině případů není nutná. Pokud se však příznaky projeví, je nutné řešit příznaky. Lékař může předepsat antivirové léky, zároveň se však vyvíjejí vakcíny, které by onemocnění mohly bránit. Po dobu onemocnění je velmi důležité dodržovat dostatečný přísun tekutin.