Jedna z mužských nemocí; má velmi podobné příznaky jako hydrokéla a spermatokéla. Pro všechny tyto tři nemoci je charakteristické hromadění tekutiny v šourku (scrotum). V případě varikokély se jedná o hromadění krve.
Varikokéla je spojená s městnáním krve a hlavně s rozšířením žilních pletení. Žilní pleteně se nacházejí především za varlaty a odvádějí krev z šourku, nadvarlete a varlete. Díky tomu, že je každé z varlat cévně zásobované nezávisle na druhém, se varikokéla často objevuje jen na jednom z varlat, přičemž většinou se jedná o levé. Kvůli městnání krve, ke kterému při této poruše dochází, se odkysličená krev hůře vrací zpět do krevního oběhu. Krev tedy do varlete přichází, zde se však déle drží. Varle se tak otepluje, což může ovlivnit také plodnost postiženého, jelikož spermie vyžadují chladnější prostředí. Kvůli městnání krve v žilních pleteních je zhoršeno cévní zásobení varlete, a průtok krve je tedy zpomalen.
Varikokéla patří mezi onemocnění cév. Výskyt podobných onemocnění na jiných částech těla, jako jsou například křečové žíly, které se objevují nejčastěji na nohou, anebo hemeroidy, může předznamenávat riziko pozdějšího objevení varikokély. Pro varikokélu máme často dědičné predispozice. Nemoc lze zjistit obvykle pohmatem a ultrazvukovým vyšetřením.
V případě, že by varikokéla pacienty obtěžovala, je možné operativní řešení, kdy jsou postižené žíly přerušeny anebo vyjmuty. Možným postupem je však i sklerotizace, při níž se do postižených žil vpravuje speciální látka, která jejich stěny „zalepí“.