Disociativní porucha je onemocnění spadající do kategorie psychických (duševních) onemocnění. Disociativní v souvislosti s touto nemocí značí, že pacient se oddělil od své osobnosti nebo od své minulosti. V dnešní době je tak chápáno oproštění od převážně negativních zážitků, pacienti tímto způsobem často utíkají od traumat, v důsledku mohou taková místa v paměti nahradit „ničím“ a v jejich vzpomínkách je pak místo negativního prožitku mezera.
Disociativní porucha se může projevit v mnoha podobách, nejčastěji se tak však děje v podobě mnohočetné poruchy osobnosti (která bývá často připisována osobám trpícím schizofrenií).
Existuje celá řada disociativních poruch, mezi hlavní patří:
- disociativní fuga (bezcílné toulání mimo domov)
- disociativní amnézie (ztráta paměti)
- disociativní stupor (neschopnost pohybu celého těla a řeči)
- disociativní porucha motoriky (neschopnost pohybu části těla)
- disociativní křeče (křeče připomínající epileptický záchvat, ale nedochází k dalším jeho projevům)
- disociativní porucha identity (mnohočetná porucha osobnosti)
Léčba spočívá především v psychoterapii, pro vedlejší projevy (například úzkosti), mohou být pacientovi podávána psychofarmaka.