Virus eboly byl poprvé izolován roku 1976 v severovýchodní části Demokratické republiky Kongo. Vzhledem k malé informovanosti o nemoci a nedostatečné sterilizaci jehel v nemocnicích zde došlo k první epidemii. Od té doby se objevily i další kmeny viru a propuklo několik dalších smrticích epidemií, především v afrických zemích. Úmrtnost je velmi vysoká (podle kmenu viru 50–90%). Poslední a dosud nejhorší epidemie propukla na přelomu let 2013 a 2014 v západní Africe.
Rizikovým faktorem je zejména pobyt na území, kde se virus eboly vyskytuje. Infekce se přenáší tělními tekutinami a sekrety nakaženého člověka (krev, sliny, ejakulát, pot, slzy), proto je nutné se vyhýbat přímému kontaktu s nimi.
Inkubační doba se pohybuje od dvou dnů do čtyř týdnů. Počátek je obvykle náhlý, mezi první příznaky patří:
- Vysoká horečka
- Celková slabost
- Bolest hlavy
- Bolest svalů a kloubů
- Zánět spojivek
- Bolest břicha
- Zvracení
- Průjem
Postupně se rozvíjí krvácení (též krvácivá horečka) ze všech tělesných otvorů a dochází k těžkému poškození vnitřních orgánů, zejména jater.
Preventivně je nutné zajistit, aby se zemřelí pohřbívali bezpečnými metodami, které zabrání šíření nákazy. V roce 2015 byla vyvinuta vakcína, která byla při poslední epidemii použita se stoprocentní úspěšností.