Mozkové krvácení

Zdrojem krvácení mohou být mozkové tepny nebo mozkové žíly. Krvácení může být primární, kdy praskne céva v mozku pod vlivem např. vysokého krevního tlaku, nebo sekundární, kdy je krvácení důsledkem různých úrazů hlavy, při nešťastných náhodách nebo u různých onemocnění. Riziko krvácení zvyšují i kouření, pití alkoholu, vysoký krevní tlak a některé léky.

Jako prevence se doporučuje udržovat krevní tlak v normě, nekouřit, nepít alkohol a nevystavovat se velkým stresům. U některých povolání a při určitých sportech je nutné si chránit hlavu.

Pro potvrzení mozkového krvácení je důležité podstoupit CT vyšetření, popřípadě magnetickou rezonanci, jelikož stejné příznaky jako krvácení může mít i „mozková mrtvice“.

Krvácení se dělí podle míst, kam se krev vylila:

1.     Epidurální krvácení - probíhá do prostoru mezi lebečními kostmi a tvrdou plenou mozkovou.

2.     Akutní hematom - je spojen se zhmožděním mozku, především u těžkých úrazů hlavy.

3.     Subdurální krvácení – následek nějakého traumatu a zdrojem krvácení jsou žíly na horní části mozkových polokoulí.

4.     Chronický hematom - pomalu narůstá měsíce, pacienti většinou udávají bolesti hlavy a závratě.

5.     Subarachnoideální krvácení - zdrojem je nejčastěji prasknutí tepenné výdutě u neléčeného vysokého krevního tlaku.

6.    Intracerebrální krvácení - krvácení do mozkové tkáně, bývá masivní a rozsáhlé, většinou zapříčiněné rupturou cévy při vysokém krevním tlaku nebo po těžkých zlomeninách lebečních kostí spojených s natržením mozkové tkáně.

Každé přehlédnutí nebo podceňování příznaků je velmi nebezpečné. U projevení se mozkového krvácení je nutnost okamžitého operačního zásahu. Bez včasného vypuštění hematomu dojde k útlaku mozku a může končit smrtí.