Jaterní selhání

Játra se vyznačují velkou regenerační schopností – po částečném odstranění mohou dorůst do původní velikosti. Základní funkcí jater je detoxikace cizorodých látek za pomoci speciálních struktur v jejich buňkách. Díky tomu dokážou játra odbourávat léky, alkohol, drogy, jedy, ale dokonce i látky, které byly vytvořeny v organismu. Jsou tedy schopné například přeměňovat bílkoviny, odbourávat hem z rozpadlých červených krvinek a další. Játra mají i střádací úlohu, jelikož se v nich pro případ hladovění ukládá cukr – glukóza ve formě glykogenu, který funguje jako první „rezervní látka“ předtím, než se začnou štěpit tuky. Další funkcí jater je produkování žlučových kyselin, které jsou hlavní složkou žluči. Pomocí žlučovodů jsou žlučové kyseliny transportovány do žlučníku. Když se najíme, putují do tenkého střeva, kde zajišťují trávení tuků.

Jaterní selhání je poslední fází jaterní nedostatečnosti, během níž jsou narušeny jednotlivé funkce jater. Současně s tím se sníží jaterní funkční rezerva. Existuje několik druhů jaterních selhání. Všechny jsou velmi komplexní; jejich hlavním rozlišovacím znakem je rychlost nástupu – podle ní se rozdělují na akutní a chronické.

Akutní jaterní selhání je často zapříčiněno hepatitidou (žloutenkou), otravou toxickými látkami, probíhajícím zánětem jater, poruchami krevního oběhu, nádorovým poškozením či závažným ztukovatěním jater (steatózou).

Za chronickým jaterním selháním bychom nejčastěji hledali cirhózu nebo také uzlovitou přestavbu jater. Při cirhóze je funkční tkáň oddělována vazivovými pruhy, čímž dochází k uzlovité přestavbě jater a také k porušení cévního řečiště. Cirhóza je známá též jako tvrdnutí jater. Jedná se o následek dlouhotrvajících jaterních onemocnění. Při vzniku příznaků a také důsledků selhání jater se uplatňují dva faktory. Nejprve se jedná o zhoršení funkce jaterních buněk v závislosti na jejich úbytku a dále pak o zhoršování funkce zbylých buněk a také vysoký tlak v portální žíle spolu s vytvořením kolaterálního oběhu. Portální žíla má při běžné funkci za úkol přivádění látek z trávicího traktu ke zpracování a následně odvádí z jater očištěnou krev do dolní duté žíly.

Fatálním příznakem selhání jater je encefalopatie či kóma – jedná se o poruchu funkce mozku v důsledku přítomnosti nezmetabolizovaných látek, které působí přímo na mozkovou tkáň.

Jak se jaterní selhání léčí? Vzhledem k závažnosti onemocnění jsou pacienti primárně hospitalizováni v nemocnici. Prvotním cílem je odstranit příčiny selhání. Je důležité zajistit správně zvolený poměr živin a vitaminů a příjem tekutin.

Selhání jater můžeme předcházet prevencí. Pomůže nekonzumovat alkohol, v lese sbírat pouze známé houby, vhodné je i očkování proti hepatitidě B. Můžeme si také zažádat o pravidelné jaterní testy, hlavně po konzumaci léků.