Cushingův syndrom

Cushingův syndrom je onemocnění, ke kterému dochází kvůli nadměrné tvorbě kortizolu, respektive kvůli jeho zvýšenému obsahu v organismu. Kortizol je hormon, který se nachází v nadledvinách, reguluje obsah sacharidů a zvyšuje množství glukózy v krvi v ranních hodinách a při stresu. Zároveň je velkým pomocníkem v případě výskytu autoimunitních onemocnění, jelikož dokáže potlačit reakce imunitního systému. Nadledviny jsou řízeny hypofýzou, která vylučuje hormon ACTH. Jeho produkce je řízena hypotalamem, který zajišťuje vegetativní a hormonální funkce. Právě s produkcí ACTH je spojen Cushingův syndrom – pokud plyne onemocnění z úrovně mozku, tedy z hypotalamu, dochází k nadbytečné produkci ACTH, což má za následek větší produkci kortizolu. Může docházet i k porušení nadledvin, které začnou samy produkovat více kortizolu.

Nejčastěji se Cushingův syndrom projevuje přibíráním na váze, způsobenému vyšším obsahem cukru v krvi. Tuk se začíná ukládat zejména ve tváři, na břiše a na krku. Spolu s vyšším obsahem cukru se zvyšuje i krevní tlak a může dojít i ke vzniku cukrovky. Pacienti mívají stále velkou žízeň i častou potřebu k močení. Zároveň se onemocněním může narušit hospodaření těla s minerály, zejména s draslíkem či vápníkem. Kvůli zvýšeným ztrátám vápníku pak může docházet k osteoporóze. S onemocněním jsou často spojovány i deprese i únava.

Onemocnění se často identifikuje pomocí dexametazonového testu, který může určit hladinu kortizolu. Samotná léčba pak závisí na příčině onemocnění. Pokud syndrom vznikl kvůli podávání kortikoidů, je nutné snížit jejich množství. Jedná-li se o onemocnění zapříčiněné nádorem, jediným možným řešením je operace. Pokud se jedná o nádor nadledvin, čeká pacienta trvalá kortikoidová léčba.