Zánět šlach

Zánětem se obecně označuje stav, kdy v organismu dojde k porušení rovnováhy. U zánětu šlach (tendinitidy) je rovnováha porušena nadměrnou zátěží některého svalu nebo svalové skupiny. Rozlišujeme několik typů tohoto zánětu – hnisavý, revmatický, tendovaginitis crepitans a tendovaginitis stenosans.

1.       Hnisavý zánět

Hnisavý zánět je způsoben pyrogenními bakteriemi. Ty působí jinde v těle a na šlachu přešly z okolí. Zánět se v tomto případě může rozšířit dál a způsobit i odumření postižené šlachy.

2.       Revmatický zánět

Tento zánět je podobný revmatické artritidě, což je onemocnění, které postihuje především klouby. Příčinou vzniku může být nákaza způsobená streptokoky. Postižené klouby jsou poté bolestivé, těžko pohyblivé a zduřelé.

3.       Tendovaginitis crepitans, tzv. tenisový loket

Tento zánět postihuje především přední stranu předloktí. Je způsoben nadměrným zatěžováním, často u sportu či u manuálně pracujících lidí. Dochází však k němu i u lidí pracujících na počítači (neměnná poloha rukou) nebo u studentů (časté psaní).

4.       Tendovaginitis stenosans, tzv. lupavý prst

Lupavý prst se tento typ zánětu nazývá právě proto, že postihuje nejvíce prsty na rukou, nejčastěji šlachy palců. Pohyb prstů při takovém onemocnění je trhavý až skákavý.

Jak zánětům šlach předcházet?

Mezi hlavní opatření patří odpočinek během fyzické činnosti. U sportu je také důležité správně provedené zahřátí s protažením všech svalových skupin. U manuálně pracujících lidí se doporučují přestávky s adekvátním protažením namáhaných svalů, to však platí i pro lidi pracující vsedě. Účinnou prevencí je také častý a přiměřený pohyb, do kterého jsou zapojeny všechny svaly našeho těla.

Pokud k zánětu dojde, první zásadou je především omezení pohybu postižené šlachy. Můžete ji fixovat obvazem, ortézou nebo sádrou. Zánětlivá reakce se po znehybnění ustaluje a dojde k postupnému opravení postižené tkáně.

Léčba může být podpořena i fototerapií, při které je postižené místo osvětlováno, díky čemuž se zlepší cirkulace krve, která napomáhá obnově buněk postižené tkáně.

Pomoci mohou také různé chladivé gely či pomocné masti.

Invazivní metodou je pak chirurgické odstranění postižené části šlachy.

Po vymizení zánětu následuje rehabilitace postižené končetiny.

Protože je při léčbě opravována tkáň, můžete procesu napomoci konzumací většího množství bílkovin, přítomných třeba v mase. Stravu můžete doplnit také o hořčík, draslík nebo vápník.