Lassa horečka

Lassa horečka je virové onemocnění způsobené lassa virem, který patří do skupiny arenavirů. Toto onemocnění je endemické především v západní Africe a přenáší se na člověka kontaktem s močí, výkaly nebo jinými tělesnými tekutinami infikovaných hlodavců. Může se také přenášet z člověka na člověka přímým kontaktem s tělesnými tekutinami infikovaného jedince.

Inkubační doba lassa horečky je obvykle 1–3 týdny. Nemoc se může projevovat různě, od mírných příznaků po těžké stavy. Hlavní příznaky zahrnují:

•horečku

•únavu a celkovou slabost

•bolesti hlavy

•bolesti svalů a kloubů

•bolesti v krku

•kašel

•nevolnost a zvracení

•bolesti břicha a průjem

V těžkých případech může u pacientů trpících lasa horečkou dojít k vnitřnímu krvácení, otokům obličeje, šoku a selhání orgánů.

U některých nemocných se mohou rozvinout neurologické komplikace, jako jsou třes, záchvaty nebo ztráta sluchu, která je jedním z nejčastějších dlouhodobých následků po uzdravení.

Prevence lassa horečky spočívá v dodržování hygieny, ochraně proti hlodavcům a vyhýbání se kontaktu s tělesnými tekutinami infikovaných osob. Zdravotnický personál by měl při ošetřování pacientů používat ochranné pomůcky (rukavice, masky, brýle).

Pro lassa horečku neexistuje specifická antivirová léčba, ale lék ribavirin může být účinný, pokud je podán v raných stadiích onemocnění.

Riziko úmrtí u těžkých případů lassa horečky dosahuje 15–20 %, avšak většina pacientů (80 %) vykazuje mírné příznaky a uzdravuje se.

Lassa horečka je závažné onemocnění, které vyžaduje rychlou diagnózu a léčbu.