Otoskleróza

Jedná se o degenerativní onemocnění, které postihuje oblast kostního labyrintu vnitřního ucha. Degenerativní choroby jsou obecně charakterizované jako postupná destrukce určitého systému buněk. V případě otosklerózy dochází k přeměně kostní oblasti vnitřního ucha, čímž je způsobeno jeho poškození a ztráta sluchu.

Vnitřní ucho má dvě podstatné funkce, a to sluch a vnímání pohybů a udržování rovnováhy. Je tvořeno kostěnou a blanitou částí, která se nachází uvnitř kostěné. Při otoskleróze dochází k přeměně kostěné části vnitřního ucha, a to nejčastěji oválného okénka, které zkostnatí, třmínek začíná být více fixován postupným přirůstáním k oválnému okénku, čímž dochází k omezení schopnosti správného přenosu zvukových vibrací. V případě úplného srůstu je tak omezen přenos zvuku – tento stav se nazývá „převodní hluchota“. Některé zvuky je pacient schopen vnímat kvůli kostnímu vedení jen slabě. V případě rozšíření postižené oblasti však dochází k „percepční hluchotě“, tedy k úplnému ohluchnutí. Při postižení částí vnitřního ucha, které mají na starost vnímání rovnováhy, se u pacientů objevují také závratě.

Onemocnění častěji postihuje ženy než muže. Zároveň se jedná o nemocnění, které se vyskytuje výhradně u obyvatelstva bílé rasy. Vznik nemoci byl nejčastěji zaznamenán v období 20. roku věku. Čím dříve se choroba objevuje, tím rychlejší je její spád. U žen je většinou příchod nemoci spojen s hormonálními změnami.

Příčiny vzniku otosklerózy nejsou známé. Předpokládá se vliv genetické predispozice, hormonálních změn a někdy bývá spojována s onemocněním spalničkami. Otoskleróza je léčena operačně, kdy je nefunkční třmínek chirurgicky nahrazen tzv. pistonem, který supluje funkci třmínku tím, že přenáší vibrace do oblasti vnitřního ucha. Operace bývají z drtivé většiny úspěšné.