Dalekozrakost je vada oka mající za důsledek, že paprsky světla, které jsou usměrňovány oční čočkou, se sbíhají až za sítnicí. Proto nevzniká ostrý obraz na sítnici, a postižený má tak problém se zaostřením blízkých předmětů.
Schopnost dohlédnout do dálky naopak není nijak narušená a postižený může bez problémů vidět ostře na větší vzdálenost.
Pokud je však vada příliš silná, postižená osoba může mít problém s viděním jak na blízko, tak na dálku.
Krátkozrakost je přesným opakem – paprsky světla se sbíhají už před sítnicí, v důsledku čehož postižený vidí špatně do dálky, vidění může být zamlžené a neostré.
Stupeň zrakového postižení a stupně vady se určují měřením takzvané refrakce a vyjadřují se dioptriemi.
Dalekozrakost i krátkozrakost se napravuje brýlemi nebo kontaktními čočkami, v některých případech je možné i řešení pomocí laserové operace, která může postižení odstranit nebo aspoň zmírnit.