Agorafobie je onemocnění spadající mezi úzkostné poruchy. Jedná se o strach z veřejných míst, kde by bylo obtížné sehnat v případě potřeby pomoc. Někdy se zjednodušeně používá vysvětlení, že osoby mají strach z otevřených prostranství. Porucha se nejčastěji objevuje mezi 30. a 45. rokem života.
Osoba trpící agorafobií má problémy s opouštěním míst, kde se cítí bezpečně. Jinak je ale schopna fungovat. Pokud je však vystavena pocitu, že nemá dostatečné bezpečí, objevují se u ní záchvaty paniky a úzkosti.
Projevů existuje celá řada, například:
- zrychlené dýchání,
- zrychlený pulz,
- závratě,
- křeče,
- pocit dušení,
- sucho v ústech a další.
Příčiny fobie nejsou známé, velkou roli však hrají genetické predispozice.
Pro účinnou léčbu agorafobie je nutná kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Pacient užívá antidepresiva a je postupně vystavován obávaným situacím, dokud u něj nezačne úzkost ustupovat.