Zlatobýl obecný

 

Latinský název: Solidago virgaurea L.

 

(jako matečná rostlina se ve farmacii i potravinářství přípouští i příbuzné druhy Solidago canadensis L., zlatobýl kanadský, původem ze Severní Ameriky a Solidago gigantea Ait., zlatobýl obrovský stejného původu)

 

(čeleď Asteraceae: Hvězdnicovité)

 

Cizí názvy: Solidage verge d´or (F), Goldrute (D), European golderod (GB), verga d´oro (I), zlatobyl´obyčajná (SK), Aranyvesszö (H), echte guldenroede (NL), Vara de oro (E), zlatnica (HR)                        

 

Lidové názvy: celík zlatobýl, celník, hadí truňk, svalník, vysoký traňk, zlatý prut, zlatobejl, zlatobejlí, zlatá metla, žlutá metla.

 

Používaná část rostliny: Nať (Solidaginis herba)

 

Doba sběru: červenec–říjen

 

Sušení, sesychací poměr:

Nať lze dobře usušit pouze v tenší vrstvě (proti zapaření), vždy ve stínu,  buď teplem přirozeným, nebo umělým .

Při použití umělého tepla nesmí teplota překročit 40 °C, jinak by nať ztmavla a odrolily se hodnotné tenké listy. Sesychací poměr je pro nať 5:1.

 

Oblasti pěstování/sběru:

Větší množství jsou produkována hlavně sběrem kvetoucí nati v oblasti Balkánu a Malé Asie.

 

Obsahové látky:

Zlatobýlová nať obsahuje 0,5–1,5 % flavonoidů. Charakteristické složení spektra látek závisí na specifické odrůdě/chemotypu rostliny a klimatické oblasti sběru. Hlavními aglykonovými složkami jsou flavonoly kaempferol, kvercetin a isorhamnetin; flavonolové glykosidy pak tvoří: 3-arabinosidy,

3-galaktosidy, 3-glukosidy, 3-robinobiosidy a 3-rutinosidy kaempferolu a kvercetinu, 3-galaktosidy,

3-glukosidy a 3-rutinosidy isorhamnetinu atp. – největší obsah je v listech.

Dalšími složkami jsou diterpeny cis-klerodanového typu např. kannaklerodanolid, fenolické glykosidy

jako leiokarposid a virgaureosid. Dále saponiny, např. celkem 4 druhy 3,28-bisdesmosidů polygalakturonové kyseliny a několik strukturálně příbuzných solidagosaponinů.

Konečně malé množství silice s hlavními složkamigermakren D, myrcen, α-pinen,β-pinen a sabinen.

 

Historie tradice použití:

Již v 16. století hovoří Mathiolli o účincích zlatobýlu v části svého herbáře „O Tranku Wysokém Kapitola“ , kde jej označuje jako Virga aurea alias Solidago Sarracenica.

 

Použití: příznivě působí při menších zdravotních potížích močových cest původem z nastydnutí a provázených dysmikrobií.

Při laboratorních testech vykázaly vodně-alkoholické extrakty účinnost proti množství plísňových kmenů, jako Bacillus subtilis, Bacillus pumilis, Proteus mirabilis, Protus vulgaris, Micrococcus luteus, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis, Escherichia coli a Aspergillus niger .

 

Dávkování a příprava:

Vnitřně: 1 vrchovatá čajová lžička rozdrobněné nati s květy (3-5 g) se přelije 150 ml vroucí vody a nechá se 15-20 min. vyluhovat v přikryté nekovové nádobě, poté se scedí, nejlépe plastovým sítkem. Pije se obvykle 2-4x denně mezi jídlem. Nálev se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.

Někdy se doporučuje 3% odvar, kdy se nať vaří po dobu 6 min., ale pije se vlažný.

 

Extrakty (výtažky, výluhy):

Vnitřně tinktura nebo tekuté extrakty 0,5 -2 ml 3x denně při nachlazení dolních močových cest.

Suchý extrakt v možství 350–450 mg, 3 x denně mezi jídlem.

 

Zvláštní upozornění pro použití:

Není vhodné u pacientů s otoky způsobenými špatnou funkcí ledvin nebo srdeční nedostatečností.

 

Těhotenství a kojení:

souladu s principem předběžné opatrnosti by se nemělo používat zejména koncentrovaných odvarů u těhotných kojícících žen, pokud by nebylo přímo lékařsky doporučeno.

 

Uchovávání

Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží nať zlatobýlu i extrakty nejméně 2 roky.