Soja luštinatá

Soja luštinatá (sojové semeno, sojové klíčky)

Latinský název:Glycine max (L.) Merr.

/syn.Glycine max subsp. soja (Siebold & Zucc.) H.Ohashi/                              

ČeleďLeguminosae/Fabaceae (bobovité)    

Cizí názvy:  SOYA BEAN (GB), SOJABOHNEN, FETTBOHNEN/ OELBOHNEN (D), SOJA (I) SOJA (F), HABA DE SOYA (E)

Lidové názvy: soja čínská, s.indická, s.japonská, s.mandžuská, oříšky alaburkové, aguma, žlutý klenot 

Používaná část rostliny: semeno, sojové klíčky (sojové výhonky)

(Sojae semen, Dolichos semen, Sojae embryo)

Doba sklizně:na severní polokouli obvykle v září, jinak tehdy pokud je alespoň 95 % lusků hnědých

Sušení, sesychací poměr: pokud jsou sklizeny hnědé lusky v plné zralosti s mechanicky vymlácenými tvrdými semeny typicky odrůdově vybarvenými, jejichž fyziologická vlhkost zrna nepřesahuje 16 %, není potřeba dosoušet.

Oblasti pěstování

Pochází prakticky pouze z velkoplšného pěstování, největší množství jsou produkována v USA, Číně, Argentině, Brazilii, Indonésii a Indii, které dodávají více než 90 % světové produkce.

Obsahové látky

Sojové boby obsahují zejména isoflavony genistein a daidzein, také glycitein a sekoizolariciresinol, jako hlavní lignan v menším zastoupení (273 µg/100 g sušiny), celkový průměrný obsah isoflavonů je v suchých semenech 1195 mg/kg a v sojových klíčcích je jejich obsah mnohem vyšší, přičemž ve výhoncích je naopak nižší (31 mg/kg). Dále obsahují proteiny, vlákninu, omega-6 nenasycené mastné kyseliny, saponiny, oligosacharidy a sojový lecithin.

Historie tradice použití

Současný výzkum ukazuje, že vysévaní divokých forem začalo velmi záhy (asi 5000 let př.n.l.) na mnoha lokalitách v Číně, Koreji a Japonsku. Do Evropy proniklo pěstování jako plodiny až v 18.století a do Ameriky až ve století devatenáctém.

Tradiční použití v tlumení příznaků menopauzy zde vychází z empirických zkušeností, že ženy v Asii trpí mnohem méně klimakterickými příznaky než západní populace. Toto má být dáno tím, že typická asijská strava dodává mhohem více isoflavonů než obvyklá západní strava, tj asi  50–75 mg/den

proti <5 mg/den zejména díky nižší konzumaci sojových produktů.

Použití

Vnitřně: tlumení nepříjemných průvodních příznaků úbytku estrogenů v organismu žen v přechodu (návaly horka, noční pocení, bolestivé stavy, snížená vlhkost vaginální sliznice a psychické rozlady), kde je nejvíce klinických důkazů různé úrovně o náhradním obsazení hormonálních receptorů estrogenně účinnými isoflavony.

Je potřeba počítat s tím, že účinek bývá individuální, protože sojový izoflavonoid daidzein je pouze u menšiny žen metabolizován na estrogenně účinnější equol, což závisí na jejich mikrobiomu, tj. spektru mikrobů přítomných fyziologicky ve střevech. Rovnež účinek nevzniká hned, ale obsazení receptorů nastává až po dvou až třech měsících pravidelného denního užívání.

Dávkování

Vnitřně: extrakty (výtažky, výluhy, izoláty) ze sojových semen a sojových klíčků dodávají různé množství standardizovaných izoflavonů, např. nejkoncentrovanější extrakty z klíčků obsahují min. 10 % isoflavonů. Pro zajištění žádoucí náhrady estrogenů je potřeba podle francouzských zkušeností doplňovat nejméně 1mg sojových isoflavonů na 1 kg tělesné hmotnosti ženy denně.

V současných desetiletích vstupují na trh nové generace potravinářských sojových produktů jako sojové jogurty a sýry, sojové mléko jako nápoj (zejména vhodné při tzv. intoleranci laktózy z kravského mléka), dětské produkty, sojová mouka v pečivu a různé proteinové izoláty jako sojové maso, tofu a sojové karbanátky.

(Použití sojového oleje, sojového lecithinu a sojových bílkovin, které mají též příznivé zdravotní účinky je mimo rámec tohoto pojednání).

Soja patří mezi nejčastěji geneticky modifikované plodiny/GMO (velikost genomu je přibližně 975Mb ve 20 chromosomech) a pokud nemá odrůda povolení EU (7 odrůd soji již bylo povoleno) musí být značeno „Tento produkt obsahuje GMO“. Např. nyní je ve schvalování GM sója 40-3-2 .

Soja patří mezi alergenní produkty, ovšem většina izolátů ze soji jako je např. olej, má výjimku ze značení.

Vzhledem k tomu, že některé evropské agentury pro hodnocení rizik zpracovaly stanoviska, že izolované sojové isoflavony nejsou bez rizika (mají na zřeteli rakovinu prsu a goitrogenní účinek na štítnou žlázu) je potřeba zdůraznit, že ve světle novějších poznatků se ukazuje účinnost isoflavonů jako tzv. SERMs (Selective Estrogen Receptor Modulators), které účinkují estrogenně v žádoucích tkáních, přičemž mají naopak antiestrogenní účinek v jiných tkáních, zejména prsních, kde tedy riziko rakoviny naopak snižují. Strumigenní účinek na štítnou žlázu je zanedbatelný vzhledem k tomu, že goitrogenně účinné látky jsou běžně obsaženy v mnohem více konzumované brukvovité zelenině.

Těhotenství a kojení

Vzhledem k principu předběžné opatrnosti není vhodný pro těhotné a kojící ženy, pokud by výslovně nedoporučil lékař. (Konzumace sóji během těhotenství může být potencionálně nebezpečná pro pohlavní vývoj ještě nenarozených potomků).

Uchovávání

Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží nedosoušená soja nejméně rok, sušené extrakty pak nejméně 2 roky.