Rozchodnice růžová

Rozchodnice růžová

Latinský název: Sedum roseum (L.) Scop.

Cizí názvy: Arctic root (GB),  Rosenwurzwurzelstock (D), Rosenrot (S) Orpin rose (F), Rozewortel (NL) , Rhodiola (E)

Lidové názvy: Kořen růžový, rodiola, rozchodník růžový, zlatý kořen, růžový netřesk

Používaná část rostliny: Oddenek (oddenek s kořeny)

Doba sběru: Oddenek s kořeny v období sucha

Sušení, sesychací poměr: Suší se ve stínu obvykle ve formě nakrájených plátků hlízy

Oblasti pěstování: Pochází prakticky pouze ze sběru, větší množství jsou produkována v původní oblasti výskytu na Dálném Východu, Sibiři a Altaji. Uvádí se, že též bězně roste v mírném pásu severní polokoule a u nás se chráněně vyskytuje i v Krkonoších a Hrubém Jeseníku.

Obsahové látky: Typické obsahové látky jsou fenylpropanoidy: rosavin, rosin, rosarin (vicianosidy skořicového alkoholu), dále fenylethanoidy: salidrosid (rhodiolosid), tyrosol; flavonoidy : rodiolin, rodionin, rodiosin, acetylrodalgin, tricin; monoterpeny: rosiridol, rosaridin; triterpeny: daukosterol, beta-sitosterol; fenolické kyseliny: chlorogenová , hydroxyskořicová, galová. Dle ruských údajů mají oddenky též obsahovat relativně velké množství manganu.

Historie tradice použití: Tradiční lidové použití R. rosea zahrnovalo udržení fyzické vytrvalosti, podporu produktivity práce, odolnost proti vysokohorské malátnosti a únavě obecně, depresivní rozlady, impotenci, gastrointestinální potíže a potíže nervového systému. Ve výše položených vesnicích Sibiře Siberia jsou stále darovávány svazky kořenů svatebčanům pro zvýšení plodnosti a zajištění zdravého potomstva.

Na základě těchto tradic byl v moderní době vytvořen pojem ‘adaptogen’ N. V. Lazarevem v r. 1947. V poslední době jsou rostlinné adptogeny definovány jako látky, které zvyšují schopnost organismu k adaptaci na faktory okolního prostředí a zabraňují tak poškození způsobené těmito vlivy.¨

Adaptogenní látky mají schopnost normalizovat tělesné funkce a posílit regulační systémy proti stresu.

Použití:

Vnitřně:

Pro úlevu ochablosti, únavy a slabosti u zdravých jedinců při vysoké zátěži a vrcholovém sportu. Klinická studie u 91 pacientů s mírnou až střední depresí při dávkování 170 až 340 mg extraktu zkořenů 2x/denně (Swedish Herbal Institute; Goteborg, Švédsko) vykázala po 6 týdnech indukovanou inhibici kortizolu (antistresový účinek) a také anti-depresivní účinek při porovnání  s placebem.

Zevně:

Používají se zejména a výtažky pro podpůrnou terapii špatně se hojících povrchových ran.

Dávkování a příprava: Vnitřně: Odvary ve formě čaje se prakticky nepoužívájí a dává se přednost lihově-vodným tekutým extraktům, které se dodávají v 30 ml lahvičkách.

Extrakty (výtažky, výluhy): Obvyklá posilující dávka Extr.rhodiolae fluidum je 5-10 kapek 2-3 x denně, 15-30 minut před jídlem po dobu 10-20 dní. U psychiatrických problémů únavového typu je zahajovací dávky 10 kapek 2-3 x denně s postupným zvyšováním až na 30-40 kapek pod dobu 1-2 měsíců. Používané extrakty, se kterými byla prováděna většina klinických studií, se standardizují na min. 3 %  rosavinu a 0,8-1 % salidrosidu, protože přirozeně se vyskytující poměr těcho látek je v oddencích R. rosea přibližně 3:1.

U predisponovaných jedinců se sklonem k excitaci a špatnému spánku není vhodné, protože by mohlo stavy nespavosti zhoršit a také se proto nedoporučuje užívat navečer. Není též vhodné pro osoby s sklonem k bipolární poruše (maniodepresívní psychoza).

Těhotenství a kojení: Vzhledem k nedostatku dat a principu předběžné opatrnosti není vhodný pro těhotné a kojící ženy, pokud by výslovně nedoporučil lékař.

Uchovávání: Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží sušená plátkovaná kořenová hlíza nejméně rok, tekuté extrakty pak nejméně 2 roky.