Třezalka tečkovaná

Latinský název: Hypericum perforatum L.

(čeleď Hypericaceae - Třezalkovité)

Cizí názvy:  ST. JOHN'S WORT (GB),   HERBE DE SAINT JEAN  (F), YERBA DE SAN JUAN  (E),

JOHANNISKRAUT (D),   HERBA DE SANXUAN    (P),    IPERICO (I),    ĽUBOVNÍK (SK) 

Lidové názvy: bylina sv. Jana, čarovník, děravec, dřezalka , krevníček, lubovníček, svatojánské kvítí, žluté svatojánské koření, bylina svatojánská, koření psotníkové, koření Matky Boží.

Používaná část rostliny:  nať (Hyperici herba)

Doba sběru: červen – srpen

Sušení, sesychací poměr

Třezalku sušíme buď ve svazečcích zavěšených na stinném a vzdušném místě, nebo rozloženou v načechrané vrstvě do 10 cm, kdy během sušení často obracíme. Pokud použijeme umělé teplo, teplota nesmí překročit 35 °C s ohledem na siličnou složku. Je třeba hlídat stejnoměrnou suchost stonků a listů, ale i květů a poupat. Dobře usušená nať musí být olistěná, mít svěže zelenou barvu a žlutý květ. Sesychací poměr je cca 4 - 5:1.

Oblasti sběru

Není zavedena do pěstování a pochází výhradně ze sběru, kdy se sbírá kvetoucí nať v Evropě, Asii a severní Africe.

Obsahové látky

Rozdrobněná a homogenizovaná nať obsahuje 0,05 - 0,15% nafthodianthronů (hypericin and pseudohypericin ), 6,5 – 15 % tříslovin katechinového typu a kondenzované oligomerní proanthocyanidiny (katechin, epikatechin, leukocyanidin); 2 – 5% flavonoidů, hlavně 0,5 – 2 % hyperosidu a 0,3–1,6 % rutinu, také 0,3 % kvercitrinu, 0,3 % isokvercitrinu, kvercetinu a kaemferolu; dále biflavonoidy (v průměru 0,26 % biapigeninu), floroglucinolové derivativáty (až 4,5 % hyperforinu); fenolické kyseliny (kávová, chlorogenová a ferulová kyselina);  silice je relativně velmi malé množství (0,6-3 ml/kg) a obsahuje hlavně vyšší n-alkany a monoterpeny. Je zajímavé, že celkem bylo nalezeno více než 100 různých látek.

Historie tradice použití

Již v 16. století hovoří Mathiolli o účincích „ Zwonečku čerweného, jinak „Sv. Jana byliny “ v části svého herbáře.

Použití: Účinně působí při mírnějších až středně závažných formách deprese, úzkosti a emoční nerovnováze, při lehčích formách nespavosti a neklidu. Obsahové látky, zejména hypericin, pseudohypericin, hyperforin a flavony se vyznačují inhibicí monoaminooxidázy (MAO), katechol-o-methyltransferázy (COMT) a tím ovlivňují centrální dopaminergní neurony, čímž se vysvětluje antidepresivní a celkově zklidňující účinek. Nemá sedativní účinky a v zásadě neovlivňuje pozornost, spíše pozitivně ovlivňuje koncentraci. Je prokázána účinnost proti různým virům a bakteriím, což je základ zevního použití u infikovaných a těžce se hojících ran.

Zevně se užívá ke kloktání, k potírání zanícených dásní a zejména tradiční je tzv. třezalkový olej (viz níže), který má hojivý, protizánětlivý a regenerační účinek při pravidelném ošetřování postiženého místa pokožky.

Dávkování a příprava nálevu

Vnitřně: 1 čajová lžička třezalky se přelije ¼ l vroucí vody a nechá se 10 min. vyluhovat v přikryté nekovové nádobě, poté se scedí, nejlépe plastovým sítkem. Pije se obvykle 2 x denně. Nálev se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.

Extrakty (výtažky, výluhy, silice)

Používá se mnoho hydroalkoholických výtažků s koncentrací vyluhovadla 50 – 6 0% v/v , resp. tinktur obvykle s koncentrací lihu 49 – 50 % a suchých extraktů připravených 80% methanolem, které používají podle typu různé poměry sušené třezalky a finálního extraktu jako 2,5 - 5:1, 4 - 7:1 nebo 5 - 7:1, v závislosti na typu standardizace na hlavní obsahové látky.

Zevně: používá se ve formě populárního třezalkového oleje (květnaté vršky se macerují/nakládají do rostlinného oleje, např. olivového na dobu nejméně 10 dnů až několika týdnů při častém protřepávání a poté se vylisují přes vhodnou tkaninu), kde se kvalita projeví co nejtmavěji purpurovou barvou.

Zvláštní upozornění pro použití

Ženy užívající perorální kontraceptiva by měly být upozorněny při častém užívání třezalkových přípravků na možné krvácení mezi jednotlivými menstruacemi následkem interakce a měla by být zvážena doplňková antikoncepční metoda, jelikož účinnost antikoncepčního účinku může být obecně snížena. 

Často se udává tzv. fotosenziblizace, doprovázená zčervenáním pokožky po vystavení slunečnímu světlu nebo jiném zdroji UV záření. Tyto případy jsou velmi vzácné a týkají se pouze jedinců s velmi světlou pletí, kteří by brali velmi vysoké dávky extraktu (nejméně 1800 mg / denně). Současné přehledy těchto nežádoucích účinků dokládají, že opatrnost by neměla tvořit obecnou kontraindikaci pro celkovou populaci, protože skutečná fotosenzilibilzace je vzácná a sluneční záření působí samo o sobě proti depresi.

I když se udává, že jedna klinicky závažná léková interakce se vyskytuje jednou na 300 000 případů užívání, neměly by třezalkové přípravky používat osoby s léky snižujícími krevní srážlivost jako je  warfarin, léčivy proti astmatu jako teofylin, lékem proti HIV infekcím indinavirem, imunosupresivními léky typu cyklosporinu a léky ovlivňujícími srdeční činnost jako je digoxin.

Možnost ovlivňování účinku některých současně chronicky podávaných sedativ, antidepresiv a antipsychotik nelze vyloučit a osoby kombinující tyto léčiva s třezalkovými přípravky by měly být pod profesionálním dohledem.

Těhotenství a kojení

Není dostatek údajů pro výslovné nedoporučení, podle zásad předběžné opatrnosti by ovšem třezalka měla být užívána po zvážení poměru rizika a účinku – vzhledem k obsahovým lipofilním látkám (rozpustným v tucích), mohou tyto přecházet do mléka.

Uchovávání

Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží třezalka i extrakty nejméně 2 roky.