Sinice spirulina

Latinský název: a) Arthrospira maxima Setchell & N.L.Gardner 

                            b) Arthrospira platensis (Gomont)

Český název:    a) spirulina největší

                           b) spirulina lagunová                           

Čeleď: Microcoleaceae z kmene sinic/cyanobacteria, řádu Oscillatoriales

Cizí názvy: Spiruline (F), Burma Spirulina Algen (D), Spirulina (GB)

Synonymní názvy: a) Spirulina maxima (Setchell & Gardner) Geitler  

                                b) Spirulina platensis (Gomont) Geitler

Oblasti výskytu: Jedná se o sladkovodní sinici, která se vyskytuje v tropických a subtropických jezerech všech kontinentů a můžeme ji nalézt i v brakických vodách při ústí řek do moře. Optimální teplota pro růst této sinice je 35–38 °C.

Používaná část: stélka (thallus)

Sinice jsou vícebuněčné primitivní rostliny, u nichž nedošlo ještě k úplné diferenciaci jádra. Stélku tvoří spirálově zkroucená vlákna složená z růžencově uspořádaných buněk. Sprejově sušená biomasa sinice s částečně dezintegrovanými stélkami se v EU začala používat v doplňcích stravy již na začátku 90. let 20. století, ovšem často bývá stále nesprávně označována jako řasa spirulina.

Kultivační metody a základní zpracování: Produkční metody pro pěstování sinic jsou různého technologického typu; pěstuje se hlavně Spirulina platensis v otevřených mělkých nádržích, se kterými se původně začínalo. Energeticky nejvýhodnější jsou v optimálních světelných podmínkách, např. v Kailua-Kona na Havaji nebo na jezeře Upper Klamath Lake v Oregonu. Masová produkce začala v USA v letech 1996 a 1997. Po sklizni se sinice třikrát proplachují čistou vodou pod tlakem a suší se ve speciálních sprejových sušárnách pro biomasu.

Obsahové látky:

Barviva: fykocyanin, zeaxantin, chlorofyl

Lipidy: různé mastné kyseliny, a to především γ-linolenová (omega 6 mastná kyselina) ve formě esterů a triacylglycerolů

Aminokyseliny: a) esenciální: izoleucin, leucin, lysin, metionin, fenylalanin, treonin, tryptofan, valin, histidin

b) nonesenciální: alanin, arginin, kyselina asparagová, cystin, kyselina glutamová, glycin, prolin, serin a tyrosin   

Minerální látky: hlavně sodík, chrom a železo

Vitaminy: vitamin A (jako β-karoten), vitamin K, vitamin B12

Historie využívání sinice spiruliny: Udává se, že spirulina patřila až do 16. století k potravinám Aztéků ve Střední Americe, např. z jezera Texcoco v dnešním Mexiku. Koláče ze sušených sinic nazývali tecuitlatl. V šedesátých letech minulého století zkoumali jezero Texcoco francouzští výzkumníci, ale bez výsledků, a to až do té doby, než jejich kolega jako specializovaný fykolog popsal tuto sinici z afrického Čadského jezera – místní kmeny ji využívaly jako sušenou kaši do polévek.

Během let 1964–1965 botanik Jean Leonard potvrdil, že kaše je ze spiruliny, a nakonec se jeho práce zhodnotila při založení velkoplošné produkce v sedmdesátých letech. Spirulina z A. platensis se začala využívat v Evropě a Japonsku od pozdějších let dekády 1990–2000 a poté se rozšířila i do USA.

Použití:

Vnitřně:

Fykocyan je látka ze skupiny modrých hydrofilních barviv (fykobilinů). Fykocyan všeobecně harmonizuje imunitní odpověď a potlačuje tvorbu nežádoucích cytokinů IL-4 a IL-6, kdy klesají imunoglobuliny IgE způsobující alergie. Jako antioxidant chrání buněčné membrány zejména proti poškození proteinů volnými radikály. 

Skoro výhradně se používá vlastní sušená sinice nejčastěji ve formě přímo lisovaných tablet či tobolek na bázi celulózy (nebo ve směsi s ostatními tzv. zelenými produkty, jako je mikrořasa chlorella, zelený ječmen, zelený oves atp.). Také se nabízí ve formě zeleného prášku s dávkováním po lžičkách.

Jde o globálně zavedený doplněk stravy, který přispívá k ochraně proti oxidativnímu poškození a vleklým, resp. podprahovým zánětům. Jako další účinek se často uvádí snižování hmotnosti, což však zatím není dostatečně prokázáno.

Jako antioxidant se pro výše uvedené účely doporučuje v obecných dávkách 1–8 g denně, např. fitness trénování používá rozsah dávek 2–7,5 g denně, udržení zdravých hodnot krevní glukózy 2 g denně a podpora činnosti jater 4,5 g denně.

Zevně:

Hlavně pro kosmetické účely, kde se poslední dobou používá též tzv. blue spirulina z odrůdy s fykocyanem modré barvy a více koncentrovaným. Zde se ovšem využívá vlastností odlišného druhu Spirulina maxima ve formě výtažků a jejich fyzikálně modifikovaných derivátů, jako jsou tinktury, konkrety, olejopryskyřice, terpeny a deterpenované frakce pro nejrůznější formy make-upů a dalších kosmetických přípravků.

:

Podle registru Nutrivigilance SZÚ byly hlášeny v r. 2015 nežádoucí účinky doplňků stravy s obsahem chlorely a spiruliny ve formě krvácení do trávicího traktu (světlá krev ve stolici) – v pozdějších letech se ale již neobjevily. Citliví jedinci také mohou reagovat na požití většího množství tablet spiruliny průjmem. V důsledku kontaminace akvakultury bakterií Microcystis aeruginosa byla v biomase spiruliny zjištěna přítomnost jedovatého mikrocystinu, neurotoxinu a hepatotoxické látky (cyklický heptapeptid), a byla proto zavedena kontrola této látky. Podle dostupných údajů je současný limit pro mikrocystin ve Francii stanoven jako max. 1 ppm (< 1 μg/g).

Těhotenství a kojení:

Spirulina pocházející z kontrolované produkce je bezpečná pro dospělé jedince i děti, které na ni nejsou alergické.Z principu předběžné opatrnosti je ovšem vhodné, aby suplementaci pro těhotné a kojící ženy výslovně posoudil lékař.

Uchovávání:

Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu v temnu a suchu vydrží drcená sušená sinice nejméně rok, kvalitní aplikační formy pak nejméně 2 roky.