Kopřiva dvoudomá

Latinský název: Urtica dioicaL.

/čeleďUrticaceae - kopřivovité/

(pozn.nezaměňovat s druhem L. , kopřiva žahavka , syn. žahavka roční i když ve farmacii připouštějí lékopisy oba druhy pro jednu léčivou látku Folium, Herba i Radix Urticae)

Cizí názvy: Ortie (F), Brennessel (D), Nettle (GB), Ortica (I), Ortiga(E), Stor Nælde (DK)

Brandnetel (NL), Csalán (H), Urtiga (PT), žihlava (SK), urzică (RO) .

Lidové názvy: jehlička, kropiva, pichlavka, pokřiva, polní špenát, prlice, žihlice.

Používaná část rostliny: sušené: list (Urticae folium), nať (Urticae herba) a kořen (Urticae radix)

Doba sběru: před květem v květnu až září (bez spodních zdřevnatělých částí v případě nati)

Sušení, sesychací poměr: Suší se na sušárně teplotou do 60 °C. Sesychací poměr je u listu a nati zhruba 5:1, pro kořen pak 3:1.

Oblasti sběru/pěstování:

Pochází prakticky pouze ze sběru (ekologická produkce v ČR je malá 0,3-1,25 t), větší množství jsou produkována v oblasti Balkánu a Východní Evropy.

Dle dostupných údajů je odlišný americký materiál označen jako U. dioica. subsp. gracilis (Ait.) Seland., skládající se ze šesti odrůd. Americká matečná rostlina se liší od typické evropské Urtica dioica subsp. dioica především tím, že má samčí a samičí květy na stejné rostlině. Někteří botanici považují odrůdy U. dioica subsp. gracilis za samostatné druhy.

Obsahové látky:

a)     List a nať

Flavonoidy, hlavně kaempferol, isorhamnetin, kvercetin a jejich 3-rutinosidy a 3-glukosidy. Dále malé množství histaminu, cholinu, acethylcholinu a serotoninu (5-hydroxytryptaminu) a kyseliny: kyselina uhličitá (ve formě solí), mravenčí, křemičitá, citronová, fumarová, jablečná, šťavelová, fosforečná, kyselina chinová, kyselina jantarová, kyselina threonová a threono-1,4-lakton.Také estery kyseliny kávové, zejména kyselina kafeoylmalonová ; kyselina chlorogenová a malé množství neochlorogenové kyseliny.                                                                                                                       Chlorofyly a vitamíny (mezi nimi C, skupina B, K1), obsah vitaminu K je dle literatury 0,16-0,64 mg/100 g. Konečně triterpeny a steroly včetně a kumariny jako skopoletin cca. 1-10 mg/kg.

b)     Kořen

Obsahuje lektiny, což jsou rostlinné hemaglutiny s biolgickou aktivitou – celkem bylo zjištěno 6 různých isolektinů s obsahem širokého spektra aminokyselin. Dále různé polysacharidy jako např. rhamnogalakturonany a arabinogalaktany; skopoletin, β-sitosterol a jeho glykosid, fenylpropany (homovanilylalkohol), lignany jako secoisolariciresinol, hydroxymastné kyseliny a monoterpeny.

Historie tradice použití:

Již v 16. století hovoří Mathiolli o účincích rostliny v části svého herbáře „O Kopřiwách Kapitola“, kde již rozlišuje jako I Vrtica a III Vrtica dvoudomou kopřivu a k. žahavku.

Použití:

Vnitřně: Používá se pro podporu vylučování jako mírný močopudný prostředek a celkově přispívá k normální činnosti ledvin. Podpůrný prostředek pro symptomatickou úlevu meších bolestí kloubů. Též povzbuzuje přirozenou obranyschopnost – imunitní systém, kdy působí proti nadměrným pohybům střev.

Zevně: používá se ve vlasové kosmetice s obvyklým receptem: 100 g nati kopřivy se přelije ½ litrem vroucí vody a po vychladnutí se přidá ½ litru 4% octa – slouží vlažné k promývání vlasů. Přispívá k pružnosti a lesku vlasů zejména u mastné vlasové pokožky.

b)     Kořen

Vnitřně: problémy s močením v případě nezhoubného zvětšení prostaty u seniorů.

Dávkování a příprava odvaru

a)         List a nať

Vnitřně:

se přelijí 150 ml vroucí vody, dále se ponechá vyluhovat v přikryté nekovové nádobě, poté se scedí, nejlépe plastovým sítkem. Pije se vlažné obvykle 3 x denně. Odvar se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.                                                                                              Zevně: viz kosmetické použití výše 

b)  vnitřně:

Pro přípravu čajového odvaru se používá 4-6 g drceného kořene, které se přelijí 200 ml studené vody, nechá se 10 min. povařit a dále stejnou dobu vyluhovat v přikryté nekovové nádobě, poté se scedí, nejlépe plastovým sítkem. Pije se vlažné obvykle 3-4 x denně. Odvar se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.                                                                                

Extrakty (výtažky, výluhy)

a) List a nať

Nejlepším vyluhovadlem je nižší koncentrace lihu, tj. ethanol 25% (V/V) zhruba (1:1), kdy se používá třikrát denně 3-4 ml extraktu.

V případě tinktury (1:5), kdy se používá ethanol 45% (V/V) se vnitřně aplikuje 2-6 ml 3x denně.

Suché extrakty z nati Urticae herba (5-10:1), jsou průmyslově vyráběné extrakcí vodou; dávkování odpovídá 2-4 g rostlinné látky pro dávkování až 3x denně.

Potravinářské použití zahrnuje pouze mladé výhonky kopřivy dvoudomé v čerstvém stavu do tzv. jarních salátů.

b)  kořen 

Tekutý extrakt ethanolem 30% V/V (1:1) pro max. denní užívání dávky 5 ml 3-4 x denně.

Suchý extrakt (7-14:1), při extrakci methanolem 20% V/V, k užívání 160 mg 3 x denně.

Není příliš vhodné pouze pro velmi citlivé jedince, kde může vyvolat alergické projevy, ale jinak je obvykle dobře snášeno – interakce s jinými látkami a léčivy sice nejsou známé, ale při současném užívání přípravků s obsahem železa se může snížit jeho vstřebávání. V případě kořene je určeno pouze pro muže.

U těhotných a kojících žen se doporučuje konzultovat před užíváním listu a nati zdravotnického odborníka a je nevhodné interní použití pouze pokud by výslovně nedoporučil lékař.

Uchovávání

Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží řezaný list či nať v dobré kvalitě 2 roky, kořen 3 roky a sušené extrakty také nejméně 3 roky.