Harpagofyt ležatý

Latinský název: Harpagophytum procumbens DC. ex Meiss.

Čeleď:Pedaliaceae (sezamovité)   

Cizí názvy:  DEVIL'S CLAW  (GB),  TEUFELSKRALLE (D), ARPAGOFITO (I)  HARPAGOPHYTON (F), BEESDUBBELTJIE,  DUIWELSKLOU (NL,SA)

Lidové názvy:čertovo kopyto, čertův spár, dnavá bylina

Používaná část rostliny:   Kořen (tuberosní sekundární kořeny/hlízy)

Doba sběru:Kořen s vedlejšími hlízami v období sucha

Sušení, sesychací poměr: Suší se ve stínu pouze ve formě nakrájených plátků hlízy

Oblasti pěstování: Pochází prakticky pouze ze sběru, větší množství jsou produkována v původní oblasti výskytu v Jižní Africe (poušť Kalahari), Namibii (hlavní produkční země pro export), Botswaně, Angole, a méně v Zambii, Zimbabwe a Mozambiku. Uvádí se, že divoké populace H. procumbens normálně dosahují hustoty pouze  5-7 rostlin na hektar, ale mohou se vyskytovat místa, kde se nalézá až 1200 rostlin/ha .

Obsahové látky: Hlavní obsahovou látkou je harpagosid (1,2%) a příbuzné iridoidní glykosidy, harpagid a procumbid, které jsou v menším množství. Celkový obsah irodoidních gylkosidů kolísá v rozmezí 0,5–3,3%.

Dále obsahují hlízy fytosteroly (β-sitosterol a stigmasterol);triterpeny; flavonoidy, jako kaempferol a glykosid luteolinu; skořicová, chlorogenová, oleanolová, ursolová kyselina a tzv.harpagochinon.

Historie tradice použití: Tradiční použití v lidovém léčitelství zde vychází z empirických zkušeností afrických léčitelů zejména v Botswaně a Namibii, kteří rostlinu používali při léčbě alergií, popálenin, diabetu, lumbaga (housera) a jaterních onemocnění se přesunulo v moderní době k hlavním účinkům u degenerativních revmatických chorob, kde se přes holanské/bůrské osadníky použití přeneslo do Evropy.

Použití:

Vnitřně: Léčba bolestivých stavů přidružených k revmatickým chorobám, kde je nejvíce klinických důkazů různé úrovně. Pomoc při ztrátě chuti k jídlu a dyspeptické/trávící obtíže; podpůrná léčba degenerativního revmatismu, zejména kloubní artrózy, bolestivé osteoartritidy a zánětů šlach.

Zevně: Používají se zejména výtažky pro podpůrnou terapii špatně se hojících povrchových boláků, vředů, opařenin a jiná zánětlivá kožní onemocnění.

Dávkování a příprava odvaru : Vnitřně: Pro přípravu čajového odvaru se při nechutenství používá denní dávka 1,5 g sušeného kořene, které se přelije ¼ l vroucí vody a nechá se 15 min. vyluhovat v přikryté nekovové nádobě, poté se scedí, nejlépe plastovým sítkem. Pije se vlažné  a odvar se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím; pro bolestivou artrózu nebo zánět šlach se užívá denní dávky odvaru ze 2–5 g podle závažnosti příznaků až 3x denně.

Extrakty (výtažky, výluhy): Ve stejném případě ztráty chuti k jídlu se užívá 3 mltinktury (1:10, 25% etanol). Pro symptomatickou bolestivé osteoartrózy a úlevu potíží v kříži (lumbago/houser) činí dávka pro dospělé  4,5-9 g kořene v sušeném extraktu připraveném extrakcí vodou nebo směsí voda/etanol s maximální koncentrací 60% objemových procent alkoholu.

Použitití u revmatický a artritických potíží by mělo trvat 2-3 měsíce a pokud zejména u bolestivé osteoartritidy potíže po této době neustoupí, měl by být konzultován odborný lékař. Není příliš vhodné pro pacienty se žlučovými kameny , ale jinak je obvykle dobře snášeno mimo velmi citlivé jedince, kde se mohou objevit dočasné zažívací obtíže.

Těhotenství a kojení: Vzhledem k nedostatku dat a principu předběžné opatrnosti není vhodný pro těhotné a kojící ženy, pokud by výslovně nedoporučil lékař.

Uchovávání: Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží sušená plátkovaná kořenová hlíza nejméně rok, sušené extrakty pak nejméně 2 roky.