Kopr

Cizí názvy: DILL (GB), DILL (D), ANETH ODORANT (F), ANETO (I), ANELDO (E),

KOPOR (SK), DIRU (JAP), DILL (S), KAPOR (H), DILD (DK), KOPER (PL)

Druhové odlišení:

Někdy se jako synonymum pro Anethum graveolens L. uvádí také Anethum arvense Salisb., ovšem je třeba zejména odlišit tzv. indický kopr Anethum sowa Roxb. ex Fleming, někdy též uváděný jako Anethum graveolens subsp. sowa (Roxb. ex Fleming) N.F.Koren, jehož plody jsou větší, ale méně voňavé a také má některé jiné obsahové látky.

Rovněž český název koprník může někdy vést k záměně, ale zde se jedná o úplně jiný rod Meum athamanticum Jacq. i jiného aromatu.

Lidové názvy: kopr zahradní, koprek, šír

Používaná část rostliny:plod, nať

Doba sběru: nať v čas potřeby během vegetačního období, plody měsících září – říjen

Sušení, sesychací poměr plodů:

Vrchní část nati s okolíky necháváme dozrát zavěšené a sušíme vždy ve stínu, během sušení dostatečně větráme nebo prohazujeme na plachtách. Po uschnutí se nažky tj. vlastní plody snadno vydrolují. Třídíme zbytky okolíku nebo nezralé plody. Při použití umělého tepla nesmí teplota překročit 35 °C, jinak by se ztrácela silice. Sesychací poměr se pro plody neuvádí.

Oblasti pěstování:

Původem ze Střední Asie a středomoří je nyní prakticky kultivován celosvětově.

Větší množství jsou produkována v USA, Indii a Číně, v Evropě pak zejména v Německu, Holandsku, Velké Británii, Itálii i ČR (2 odrůdy registrované ÚKZÚZ s označením Hanák a Oliver).

Obsahové látky:

Obsah silice v nati až do začátku kvetení je 0,35% a u zralých plodů se pohybuje v rozmezí 2 až 4 %, přičemž je jistá změna ve složení: v silici z plodů převládá karvon (40 až 60 %) a limonen (40 %), ale jiné monoterpeny se vyskytují pouze ve stopách (fellandren, karveol, terpinen a dihydrokarvon), naproti tomu je aroma silice z nati determinováno tzv. koprovým éterem, což je monoterpen unikátní struktury 3,6-dimethyltetrahydrokumaran (jinak též 3,6-dimethyl-2,3,3a,4,5,7a-hexahydrobenzofuran) a dále poněkud nižším karvonem (30 až 40 %), limonenem (30 to 40 %), a vyšším fellandrenem (10 až 20 %).

Vlastní plody obsahují dále kumariny (skopoletin, eskuletin, bergapten, umbelliferon, umbelliprenin, apod.); kaemferol a jeho 3-glukuronidvicenin (6,8-di-C-glukosyl-5,7,3´-trihydroxyflavon) a jiné flavonoidy; dále  petroselinovou kyselinu ve formě triglyceridu and β-sitosterol glukosid;fenolické kyseliny (kávovou, ferulolvou a chlorogenovou); proteiny (cca 16 %) a tuky (cca 15 %).

Udává se, že v přepočtu na sušinu obsahuje nať kopru až 7 % minerálních látek, z toho až 5 % draslíku, což je nejvíce ze všech kořeninových rostlin.

Silice z plodů indického kopru (Anethum sowa) obsahuje kromě výše uvedených látek pro plod kopru zejména odlišný fenylpropanoid zvaný koprový apiol (6-allyl-4,4-dimethoxy-1,3-benzodioxol).

Historie tradice použití:

Již v 16. století hovoří Mathiolli o účincích kopru v části svého herbáře nazvané „O kopru zahradnijm kapitola".

Použití:

Silice působí proti nadýmání, uvolňuje žaludeční a střevní křeče provázené nadýmáním, pocitem plnosti, kdy zvyšuje vylučování žaludečních šťáv.

Jako součást složených přípravků se plod používá proti nadýmání, k uvolnění střevních plynů a snížení jejich tvorby. Může též údajně podporovat tvorbu mateřského mléka a podle čínských tradic působí mírně sedativně na srdeční činnost ve smyslu snížení tepové frekvence.U výraznějších křečí a bakteriální dysmikrobie střevního traktu se užívá jednotlivé dávky 3 g plodů kopru (nebo 0,1–0,3 g silice).

V kulinářském použití je kopr velmi častý jako čerstvá nebo sušená nať dodávající omáčkám, salátům dresinkům i uzeninám charakteristickou chuť. Rovněž v konzervárenství i domácím zavařování zeleniny je vrcholičnatý naťový kopr nenahraditelný. 

Dávkování a příprava nálevu:

Vnitřně: ½ až 1 čajová lžička kopru se přelije ¼ l vroucí vody a nechá se 15 min. vyluhovat v přikryté nekovové nádobě, poté se scedí, nejlépe plastovým sítkem. Pije se obvykle 2-3x denně po malých dávkách. Nálev se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.

Extrakty (výtažky, výluhy, silice):

Alkoholické destiláty s vyšším obsahem silice se používají v likérnickém průmyslu spolu s výtažky z dalších siličných / aromatických rostlin. Zejména je zavedena ve Skandinávii kombinace kmín, fenykl, kopr do destilátů označovaných jako tzv. akvavit.

Suché extrakty se používají do různých větropudných a uklidňujících přípravků zejména pro seniorskou populaci s tendencí k dolnímu dyspeptickému syndromu.

Samotná silice se používá do některých kořeněných zákusků (max. 0.075%), u aromat a parfémů s max. dávkováním 0,4 % hmotnostních.

Pokud je pro kořenění pokrmů předepsán plod kopru, myslí se tím většinou indický a u aromatičtějšího tuzemského plodu kopru je nutno předepsanou dávku redukovat o 30 až 50 %, pokud není kuchařka přímo vydána pro užívání v západní kultuře.

Těhotenství a kojení:

Při dodržování doporučovaných dávek a způsobu použití mohou užívat i těhotné a kojící ženy, pokud nejsou přecitlivělé na jiné okoličnaté rostliny, jako je anýz, kmín, celer, koriandr a fenykl.

Uchovávání:

Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží plod kopru nejméně rok, sušená nať ovšem rychle ztrácí aroma koprového éteru a většinou se dlouhodoběji neskladuje. Suché extrakty jsou pak použitelné nejméně 2 roky.