Aloe pravé

Latinský název Aloe vera (L.) Burm. f.:

Aloe barbadensis Mill., Aloe chinensis Bak., A elongata Murray, A. indica Royle, A. officinalis Forsk., A. perfoliata L., A. rubescens DC, A. vera L. var. littoralis König ex Bak., A. vera L. var.chinensis Berger, A. vulgaris Lam.

Ve většině učebnic je Aloe barbadensis Mill. uváděno jako správné jméno a Aloe vera (L.) Burm. f. je považováno za synonymum. Dle botanické nomenklatury, Aloe vera (L.) Burm. f. je  ovšem jako jediné uznávané jméno Aloe vera (L.) Burm.f.

Druhý druh je Aloe ferox Mill. (aloe kapské):

Aloe horrida Haw., A. perfoliata Thunberg., A. pseudoferox Salm. Dyck, A. socotrina Masson., A. supralaevis Haw., Pachydendron ferox Humb. & Bonpl., P. supralaeve Haw.

Čeleď:  Aloeaceae -  Áloeovité.

Cizí názvy: Ve všech jazycích se používá universálně aloe nebo aloë pro různé druhy uvedené výše.

Lidové názvy: aloe pestrá, aloe sokolí péro, aloe léčivá, aloe pokojová, aloja, alojka, aloen, aloes.

 Používaná část rostliny

a)     Jako lékopisná droga pouze pro léčivé účely (laxativum) - používá se ve formě zahuštěné šťávy z listů (Succus Aloe inspissatus):

• Curacao nebo Barbados Aloe (Aloe barbadensis), získávané z Aloe vera (L.) Burm. f., obsahuje nejméně 28 % hydroxyanthracenových derivátů, vyjádřeno jako barbaloin.
• Cape Aloe (Aloe capensis), získávané z A. ferox Miller a jeho kříženci s A. africana Mill. and A. spicata Baker, obsahuje nejméně 28 % hydroxyanthracenových derivátů, vyjádřeno jako barbaloin.

b)    Jako potravinářská nebo kosmetická surovina - používá se výhradně tzv. gel, což je vnitřní gelovitá část listu (tzv.mezofyl) označená na obrázku písmenem C. Jiné části rostliny by mohly obsahovat projímavé antraglykosidy (barbaloin) a tyto jsou omezeny v gelových izolátech na max. 10 ppm (10 mg/kg) u tekutých forem a na max. 30 ppm u sušených extraktů.

Doba sklizně

Listy se odřezávají před kvetením, obvykle v březnu až dubnu, dle klimatu.

Posklizňové zpracování na gel

Příprava čerstvého gelu po sklizni listů, které jsou 2 x oplachovány ve vodě spočívá v ručním odstranění vnějších vrstev listů včetně lýkovité části, přičemž zůstává tzv. "filet" čistého gelu (viz obrázek). Gel se mele za mokra a tekutina se též suší v poměru 1:10 v sušárnách sprejového typu.

Oblasti pěstování

Pochází prakticky pouze z pěstování, větší množství gelu je produkováno v jižní karibské oblasti na Holandských Antilách, ostrovech Aruba, Curaçao, Bonaire, Haiti a dále v Indii, Jižní Africe, USA, Střední Americe a Venezuele.Léčivé drogy, jako vysušená hmota šťávy z celých listů (tzv. Aloe lucida a Aloe hepatica), se získávají rovněž z Antil (A.barbadensis) nebo z původní Afriky (A.capensis), Arabského poloostrova, Číny, oblasti Gibraltaru a ze západní Indie.

Obsahové látky gelu

Polysacharidy tvoří 0,2 – 0,3 % čerstvého gelu na 0,8 – 1,2 % sušiny. Posklizňová autodegradace glucomannanových polysaccharidů produkuje hlavně mannany. Gelové polysaccharidy, jsou složeny hlavně z mannosy a glukosy v poměru 1:3 a mohou se rozložit již za 48 hodin při pokojové teplotě, přičemž detailní složení gelu není dosud úplně jasné. 

Některé studie ukazují 4 různé glykosidně vázané glukomannany, jiné odhalují kyselé galaktany, mannany, glukomannany, arabinany a glukogalaktomannany. Jako ostatní látky se udávají malá množství steroidů, organických kyselin, enzymů, aminokyselin, saponinů a minerálů.

Historie tradice použití: Již v 16. století hovoří Mathiolli obsáhle o účincích „ pravé aloe“ v části svého herbáře.

Použití: Předběžné klinické studie potvrzují blahodárné účinky u astmatu, peptického vředu a některých forem diabetu. Gel se přidává do doplňků stravy jako tonikum, pro podporu imunitního systému a při dýchacích obtížích. Má očišťovat tělo od nahromaděných toxických produktů metabolismu a celkově regenerovat. Čerstvý aloe gel je dobře známý jako tradiční domácí pomocný prostředek při spáleninách jako „první pomoc”. Také čerstvě přikládaný tiší spáleniny pokožky z opalování na slunci a podporuje hojení ran, má zvlhčující a změkčující účinky. Průmyslově se takto používá v mnoha kosmetických parafarmaceutických formulacích, např. krémech a gelech před a po opalování.

Dávkování extraktů (výtažků) a použití v nápojích: Aloe extrakty se používají k obohacování alkoholických a nealkoholických nápojů, cukrovinek a k potlačení hořké chuti. Na základě průměrných udaných množství dosahuje maximum používané koncentrace asi 0,02 % v alkoholických (cca 186 ppm = mg/kg) a nealkoholických (190 ppm) nápojích a 0,05 % v cukrovinkách, přestože se uvádí obsah „aloe vera juice“. Ovšem běžně se připravuje ředěním aloe vera gelu vodou a přidáním dalších látek jako je kyselina citronová a konzervační činidla. Často se mísí s ovocnými šťávami a bylinnými extrakty, a proto může být těžko vysokoprocentní šťávou.

Zvláštní upozornění pro použití: Není vhodné pouze pro alergiky, kteří mají alergické reakce na rostliny z čeledi liliovitých (Liliaceae).

Těhotenství a kojení: Vzhledem k nedostatku dat a principu předběžné opatrnosti není vhodné pro těhotné (zejména v prvním trimestru gravidity) a kojící ženy, pokud by výslovně nedoporučil lékař.

Uchovávání: Při teplotě do 25°C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží pasterizovaný gel aloe s konzervanty nejméně rok, sprejově sušené extrakty pak nejméně 2 roky.