Ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský
Ostropestřec mariánský

Latinský název: Silybum marianum (L.) Gaert.  (čeleď Asteraceae - Hvězdnicovité)

Cizí názvy: MILK THISTLE, ST. MARY'S THISTLE (GB), MARIENDISTEL (D) CHARDON MARIE (F) CARDO MARIANO, CARDOMARINO (I)  

Lidové názvy:  Bejlí Panny Marie, bodlák mariánský, bodlák pestrý, ostropestro, ostropes

Používaná část rostliny: plod (pozn. pro laika vypadá plod jako semínko, které se uvolní ze složnokvětého úboru bodláku)

Doba sběru: srpen - září

Sušení, sesychací poměr

Sklizeň probíhá mechanicky nebo ručně, před dozráním se odřežou úbory a nechají se dozrát na suchém vzdušném místě. Plody se vytřesou nebo vymlátí z úborů.

Sesychací poměr: neudává se vzhledem k tomu, že při sklizni jsou plody prakticky již vysušeny.

Oblasti pěstování

Větší množství jsou produkována v Argentině, Číně, Rakousku, Německu, Polsku, Bulharsku, Maďarsku i České republice.

Obsahové látky

Hlavní obsahovou látkou jsou tzv. flavonolignany , které tvoří komplex látek známý jako silymarin  s obsahem 1,5-3,0 % v plodech.  Silymarin je směsí flavonolignanů, obsahující silybin, silychristin, silydianin, silybinin a isosilybin.

Dále obsahují flavonoidy: taxifolin, kvercetin, apigenin, chrysoeriol, eriodictiol a naringenin.

Tuková složka plodů obsahuje 20 - 30 % nenasycených mastných kyselin - linolenovou, olejovou a palmitovou kyselinu.

Historie tradice použití

Již v 16. století hovoří Mathiolli o účincích rostliny „Kardus tento slove Cžesky Ostropes“ v části svého herbáře.

Použití

Ostropestřec je hojně používán při léčbě poškození jater včetně po nadměrném užívání alkoholu. Rovněž je vhodné ho užívat při chronickém zánětu (hepatitidě) nebo při jaterní degeneraci / ztvrdnutí (cirhóze).Výsledkem doplnění stravy touto bylinou je vzestup reparační aktivity a regenerativních schopností jater i u chronických alkoholiků. Pomáhá také při tzv. přetučnění jater (steatoze), chorobách žlučníku nebo při rekonvalescenci po žloutence.

Objevují se nové poznatky i o účinnosti na prostatu ve smyslu bránění zvratu neškodného zvětšení prostaty ve stáří (BHP) do patologických stavů indikovaných k operaci.

Dávkování a příprava nálevu

Vnitřně:

1 čajová lžička drcených plodů se povaří 5 minut v ¼ l vroucí vody a vyluhuje se 10 minut v přikryté nádobě.
Jako doplněk stravy se pije 1 šálek denně. Nálev se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.

Dávkování suchých extraktů standardizovaných na obsah silymarinu je rozmezí 70 - 250 mg na jednu aplikační formu, obvykle tobolku.

Tekuté extrakty se užívají mnohem méně s ohledem na jejich omezenou stabilitu.

Zvláštní upozornění pro použití

Ostropestřec má výjimečně nízkou toxicitu, a proto je možné ho bezpečně podávat v obvyklých dávkách dlouhodobě. Flavonolignany podléhají tzv. enterohepatálnímu  krevnímu oběhu, tj. cirkulují několikrát mezi střevem a játry a zasahují tak několikrát jako antioxidanty na membránách buněk proti poškození jedy.

Těhotenství a kojení

Při dodržování doporučovaných dávek a způsobu použití mohou tuto bylinu užívat i těhotné ženy (kromě 1. trimestru gravidity, kdy je vhodné z opatrnosti nic nepodávat) a kojící ženy.

Uchovávání

Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží ostropestřec i extrakty nejméně 2 roky.