Skořice

Latinský název:

I.) Cinnamomum verum J.S. Presl.(syn. Cinnamomum zeylanicum Nees, Laurus cinnamomum L.) je farmaceuticky využívaný druh

II.)Cinnamomum cassia (L.) J. Presl (syn. Cinnamomum aromaticum Nees ) je kromě skořicovníku pravého též přípustný jako matečná rostlina u koření s názvem skořice včetně dvou dalších druhůCinnamomum loureiroi Nees a Cinnamomum burmanni (Nees & T.Nees) Blume

Čeleď: Lauraceae (vavřínovité)   

Cizí názvy:  

I.) Cinnamon (GB), Zimtrinde (D),  Cannelle de Ceylan (F), Canela de Ceilán (E), Kaneel (NL),Cannella di   

Ceylon ( I)  Canela-de-ceilão (PT), Kanel (S), Ceylonkanel (DK),  cynamonowec cejlonski (PL)

II.) Chinese cinnamon, Saigon cinnamon, Batavia cinnamon, (GB), chinazimt (D),  Cannelle de Chine (F)

Lidové názvy: čínské dřevo, kanela, trubičky, kasia, kassie

Používaná část rostliny: Kůra - Cortex Cinnamomi (méně se též ve farmacii používá silice z kůry Cinnamomi zeylanici corticis aetheroleum, z listů Cinnamomi zeylanici folii aetheroleum a silice ze skořicovníku čínského Cinnamomi cassiae aetheroleum, destilovaná z listů a mladých větví, používaná hlavně v potravinářství)

Doba sběru: Kůra se odřezává z mladých stromů ne starších než 6 let v období sucha a po oddělení se loupá.

Sušení, sesychací poměr: Suší se na slunci s úplně odstraněnou oškrábanou povrchovou částí kůry jako rourovité svazky navlečené na provazech nebo v lehkých chatkách. Pro potravinářské použití se dále mnohdy rozdrobňuje na hrubý prášek. Pro přímé kulinářské užití se exportuje přímo v rourovitých svazcích různé velikosti.

Oblasti pěstování: Skořicovník cejlonský neboli pravý (Cinnamomum verum J.S. Presl.) je domácí v Indii a Cejlonu (Srí Lance); je pěstován v Africe, jihovýchodní Indii, Indonesii, Seychellách, Jižní Americe, Cejlonu a Indočíně.Skořicovník čínský (Cinnamomum cassia (L.) J.Presl) se pěstuje v Číně, Indonésii, Laosu, a Vietnamu.

Obsahové látky: Hlavní obsahovou látkou obou druhů C. verum a C. cassia je cinnamaldehyd v koncentraci 65 – 80% a cca 90% v jejich silicích.

Cinnamomum verum také obsahuje o-methoxycinnamaldehyd a Cinnamomum verum se odlišuje od C. cassia obsahem eugenolu a kumarinu: silice Cinnamomum verum obsahuje 10% eugenolu, zatícomco C. cassia pouze jeho stopy. Kumarin je obsažen v C. cassia (0,45%), ale ne v C. verum .

Historie tradice použití: Tradiční použití vychází z čínského využití skořice, jako povzbuzujícího koření od nich přejali Izraelité Řekové a Římané; během ranějšího středověku (od r. 1200) se začalo pěstovat na Ceylonu a pak se použití postupně přeneslo do Evropy zejména přes Benátky.

Již v 16. století hovoří Mathiolli o účincích skořice v části svého herbáře „Přirozenij a Mocy Skořice“, kde jí též nazývá „Kassia wonná“.

Použití:

Vnitřně: Léčba zažívacích problémů spojených s nechutenstvím a špatným trávením, hlavně při vleklých dyspeptických/trávících obtížích spojených s nadýmáním a plynatostí;také se tradičně užívá u abdominálních/břišních bolestí spojených s mírným průjmem a doprovodných bolestí u menstruačních potíží (amenorrhoea a dysmenorrhoea).

V poslední době se též hodně diskutuje antidiabetický efekt, který začíná být prokázaný u diabetu typu 2 a je za něj zřejmě zodpovědná jiná méně známá obsahová látka, kterou má být polymer methylhydroxychalkonu.

Zevně: Pro antimikrobilání účinek se používají tradiční výtažky u některých chronických kožních onemocnění, případně onemocnění zubů.

Dávkování a příprava odvaru:

Vnitřně: Pro přípravu čajového odvaru se v případech špatného trávení a nadýmání používá denní dávka 0,5 - 1 g sušené drcené kůry, která se přelije ¼ l vroucí vody a nechá se 15 minut vyluhovat v přikryté nekovové nádobě, poté se scedí, nejlépe plastovým sítkem. Pije se vlažné a odvar se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím;podle závažnosti příznaků až 4x denně.

Práškovaná skořice se dávkuje v rozsahu 2-4g denně; průměrná dávka silice je 0,05–0,2 g.

Extrakty (výtažky, výluhy):

Tekutý extrakt se připravuje lihový (70% V/V, poměr 1:1) a tinktura v poměru drcená skořicová kůra/ethanol 1:5 ve stejné 70% koncentraci; tekutý extrakt získaný ethanolem se dávkuje v jednotlivé dávce 0,5 až 1 ml 3x denně, nebo podobně získaná tinktura v dávce 2-4 ml denně.

Čínský skořicovník (Cejlon, Vietnam, Indonesie/Batavie), nebo jeho silice z listů a extrakty se široce používají jako ochucovadla ve většině kategorií potravinářských produktů včetně alkoholických nápojů (typu Bitter, Vermut apod.). Jako kořenící přísada se používají do nejrůznějších cukrovinek, pečiva, želatinových produktů, pudinků a také masa a masových produktů, polévek, omáček atp. Nejvyšší průměrné dávkování v drceném nebo mletém stavu je asi 1,3–1,4 % v pečivárenských produktech; silice jsou dávkovány v průměru 0,057 % (silice skořicové kůry) a 0,047 % (silice z kůry skořicovníku čínského) do alkoholických nápojů a limonád.

Pozn.: Pro použití jako koření se do práškované skořice míchají její různé druhy různé provenience, aby se dosáhlo žádoucího aromatu a chuti.

Zvláštní upozornění pro použití: Není příliš vhodné pouze pro velmi citlivé jedince, kde může vyvolat alergické projevy, ale jinak je obvykle dobře snášeno.

Těhotenství a kojení: Vzhledem k nedostatku dat a principu předběžné opatrnosti není vhodný pro těhotné a kojící ženy, pokud by výslovně nedoporučil lékař.

Uchovávání: Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží sušená kůra v prášku nejméně 9 měsíců, vcelku nejméně rok, extrakty pak nejméně 2 roky.