Šalvěj hispánská - chia semínka

Latinský název: Salvia hispanica L.

Synonyma: Kiosmina hispanica (L.) Raf., Salvia tetragona Moench

Čeledˇ: Lamiaceae (hluchavkovité)

Pozn: V zemích původu se pod názvem „chia“ také rozumí jiný druh šalvěje Salvia potus Epling, která má botanicky nesprávné jméno Salvia chia Fernald, a proto je přesnější používat označení „chia blanco“, neboli bílá chia

Cizí názvy: prakticky nejsou, ve většině zemí se nazývá Chia, (v USA je nutno odlišit od domácího příbuzného, ale jiného druhu Salvia columbariae var. columbariae Benth. – Kalifornská šalvěj, někdy nazývaná „golden chia“)

Lidové názvy: Salba (Latinská Amerika)

Používaná část rostliny: Semeno (Fructus Salviae hispanicae)

Doba sklizně: zralá, skvrnitá až tmavě hnědá semena se sklízejí v různých obdobích dle klimatického pásma.

Sušení: Suší se přirozeným teplem ve stínu, nebo umělým za kontrolované teploty.

Oblasti pěstování a výskytu:

Je domácí v původních oblastech rozšíření od západu středního Mexika až po severní Guatemalu.

V současné době se pěstuje hlavně v Ekvádoru a dalších státech Jižní Ameriky, kde jsou založeny plantáže s mechanickým setím a mechanizovanou sklizní a posklizňovým zpracováním, podobně jako u sóji nebo obilí. V poslední době se pěstování rozšiřuje i v Austrálii.

Obsahové látky:

Semena obsahují 25–39 % mastného oleje vztaženo na čerstvou surovinuHlavní podíl tvoří linolová kyselina (C18:2, 17-26 % v oleji) a α-linolenová kyselina (C18:3, 50-57 % v oleji), ostatní kyseliny jsou zastoupeny minoritně. Proteiny jsou zastupeny s nutričně vyrovnaným poměrem esenciálních aminokyselin, zejména s ohledem na obsah methioninu a cysteinu.

Dietní vláknina v rozsahu 18-30 % tvořená hlavně nestravitelnou celulózou, pentosany a ligninem. Tyto látky při interakci s vodou tvoří sliz o objemu až 10x větším, než je objem vlastních semínek.

Přítomny jsou i estery myo-inositolu s kys. fosforečnou (fytáty), flavonoidy jakomyricetin, kvercetin, kempferol a polysacharidy. Z minerálů pak hlavně vápník, hořčík, fosfor a draslík.

Historie tradice použití:

Historické použití lze vystopovat až původním Aztéckým kmenům, které používaly semena jako potravinu odhadem již kolem r. 3500 před naším letopočtem jako součást běžné aztécké i mayské diety ve formě zrní pro mouku, substrátu pro kaše a získávání oleje i jako nápoje po nabobtnání ve vodě.

Použití:

S ohledem na skutečnost, že nebylo v EU používáno ve významné míře před 15. květnem r.1997 muselo být schváleno jako tzv. „potravina nového typu“ a toto schválení nese datum 22.ledna 2013.

Mezitím mezinárodní organizace jako FDA, FAO/WHO, IOM, začaly semínko doporučovat jako zdroj α-linolenové kyseliny, vlákniny a proteinů. Codex Alimentarius zařadil semeno chia do skupiny

semen pro nápoje a cukrovinky („Group 024 Seed for beverage and sweets”).

Tradiční použití v Mexiku zahrnuje žaludeční potíže a průjmy. Zatím neprokázané jsou účinky při redukčních dietách, které snaží propagovat firmy v USA.

Dávkování a příprava nápoje:

Obvyklá příprava je smíchat menší množství semínek s vodou v poměru zhruba 1:10 a přidat limetkovou či citronovou šťávu a přisladit medem – takto se připravuje nápoj známý jako "chia fresca" v Mexiku a Střední Americe.

Extrakty (výtažky):

Vzhledem k teprve nedávno zavedenému potravinářskému použití v západní civilizaci se extrakty superkritickým CO2 používají pouze v kosmetice s obvyklým průměrným složením:

palmitová kyselina C16:0 - 6.4 %, palmolejová kyselina C16:1 – 0,16 %, stearová kyselina C18:0 – 3,2 %, olejová kyselina C18:1 – 6,5 %, linolejová kyselina C18:2 – 15 %-25 %, alfa-linolenová kyselina
C18:3 - >60 %, nezmýdelnitelný podíl 2,7 %, suma tokoferolů 0,01 %, suma sterolů (sitosterol) 0,53 %.

Dávkování:

Maximální povolená dávka sušených semen je 15 g denně.

U produktů jako jsou pekárenské produkty, snídaňové cereálie, jogurty a míchaná smena se předpokládá dávkování max. 10 % denně.

(Pozn.: Pro ztrávení většiny látek je nutné konzumovat semena v mletém stavu)

Zvláštní upozornění pro použití:

Nutno podotknout, že při přímém použití nezpracovaných semen je potřeba zapít velkým množstvím vody, protože může jinak hrozit částečná obstrukce (ucpání) cest v trávícím/gastro-intestinálním traktu.

Uchovávání

Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží dobře usušená semena nejméně 2 roky.