Chaluha bublinatá

Latinský název: Fucus vesiculosus L.                 

ČeleďFucaceae (Chaluhovité)

/z třídy hnědých řas (Phaeophyta)/   

Cizí názvy: Bladderwrack (GB), Fuco (I), Blasentang (D), Blåstång (S), Fucus (F), Blaaswier (NL), Fucus, Encina del mar (E), Rakkolevä (SF), Bodelha (PT)

Lidové názvy: bublinatka, chaluha měchýřnatá, mořská řasa, kelp

Používaná část rostliny: stélka hnědé řasy (Fuci vesiculosi thallus)

Doba sběru: stélka řasy se sklízí začátkem léta, obvykle v tříletých cyklech

Sušení, sesychací poměr: suší se na slunci, v tenkých vrstvách na skalách nebo na dřevěných trakařích, po dobrém usušení se musí stélky lehce lámat.

Oblasti pěstování: pochází prakticky pouze ze sklizně na severoamerických a západoevropských pobřežích Severního Atlantiku a také Tichého oceánu.

Obsahové látky:

Minerální látky: jód (hlavně organicky vázaný) v rozsahu 0,03 až 0,2 % celkového jódu v přepočtu na sušenou řasu, dále bróm, sodík, draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, měď, chróm, zinek, mangan, hlavně jako sírany, chloridy; také selen a křemík.

Polysacharidy: laminarin, alginová kyselina (až 12%), fukoidan. Alginová kyselina je lineárním polymerem s různými komponentami beta-(1-4)-D-manuronové kyseliny a alfa-(1-4)-L-guluronové kyseliny; dále fukany různé struktury složené zejména ze zbytků of alfa-(1-2)-L-fruktózo-4-sulfátu. Polyfenoly: cca 15%, složené z floroglucinolových jednotek, dále florotanniny složené z floroglucinolových jednotek různě methoxylovaných a fukodifloretoly, jejich éthery a volný floroglucinol.

Lipidy: glykosyldiacylglyceridy, fosfatidylethalolamin, fosfatidylcholin, eikosapentaenová kyselina (EPA), arachidonová kyselina (AA) a steroly fukosterol, β-sitosterol. Z barviv fukoxanthin, zeaxanthin, lutein, violaxanthin, neoxanthin, fukoxanthinol, β-karoten a skvalen.

Historie tradice použití: tradiční lidové použití Fucus vesiculosus bylo již známo Římanům, kteří používali na klouby. Od 16. století byla chaluha používána Číňany proti strumě způsobené nedostatkem jódu, stejně jako od 17.století ve Francii, včetně dalších problémů se štítnou žlázou. V Británii se pak objevilo při kontrole obézních jedinců a v USA se používalo pro posílení a jako pomocný prostředek při léčbě lupenky. Během 18. století došlo k rozšíření při léčbě astmatu a kožních chorobách a později při léčbě revmatismu a balneologicky při kůrách obézních pacientů.

Historicky se hodně těžilo v Irsku, kde se též produkovaly spálené stélky chaluhy, které se nazývaly

Fucus vesiculosus tostus nebo Aethiops vegetabilis.

Použití:

Vnitřně:

Jako pomocný prostředek při redukčních dietách v případech nekomplikované nadváhy, zejména u žen, kde také dochází k redukci počtu menstruačních dní a u postmenopauzálních žen. Při nedostatku jódu a náběhu na strumu způsobenou potravinovými goitrogeny rostlinného původu, např. nadměrnou konzumací brukvovité zeleniny.

Zevně:

Používají se zejména výtažky pro podpůrnou terapii hyperkeratických projevů, kde má vliv na rozvolnění a změkčení kůže.

Dávkování a příprava:

Vnitřně:

Odvary ve formě čaje se prakticky používájí pouze v čajových směsích, jako samostatná práškovaná rostlinná substance se užívá jednotlivé dávky 130 mg, obvykle 2x denně, dvě hodiny před jídlem.

Extrakty (výtažky, výluhy): v pevných aplikačních formách se používá suchý vodný extrakt v dávce 175 mg, který obvykle obsahuje mezi 87,5 až 262,5 mikrogramy jódu.

Nemělo by se používat při: vážných chorobách štítné žlázy např. thyreotoxikóza; problémech se srážením krve kvůli antikoagulační a antitrombotické aktivitě chaluhy; nedostatečné činnosti nadledvinek. Doporučená denní dávka jódu u zdravých jedinců je 150 µg, maximální pak 200 µg pro dospělé a 150 µg pro děti – při terapeutickém použití chaluhy bublinaté by pak max. denní dávka neměla překročit 400 µg jódu, přičemž se počítá, že dobře standardizovaná sušená řasa by měla obsahovat 0,03% až 0,2% celkového jódu.

Je potřeba dávat pozor na původ řasy, protože ze znečištěných oblastí vnitřních moří (např. Balt) by mohla obdahovat zvýšené množství arsenu, který by mohl poškodit ledviny.

Těhotenství a kojení: vzhledem k nedostatku dat, principu předběžné opatrnosti a ovlivňování plasmatických hladin estrogenů a progesteronu, není vhodný pro těhotné a kojící ženy, pokud by výslovně nedoporučil lékař.

Uchovávání: při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží drcená sušená řasa nejméně rok, suché extrakty pak nejméně 2 roky.