Latinský název: Coriandrum sativum L.
(čeleď Apiaceae – miříkovité)
Cizí názvy: coriander, Chinese parsley, Indian parsley (nať) (GB), Koriander, Wanzenkümmel, chinesische Petersilie, indische Petersilie (nať) (D), coriandre, punaise mâle, persil arabe (F), coriandolo (I), coriandro, cilantro (E), koriander, koriander siaty (SK), koriander, beléndfű, zergefű (H), kolendra siewna (PL)
Lidové názvy: anýz štěničný, gindza, koliandr, kyšinec, kyšnec
Používaná část rostliny: plod, nať (výše uvedený obrázek plodů zobrazuje vlevo indický kultivar a vpravo evropskou odrůdu koriandru)
Doba sběru: nať v čas potřeby během vegetačního období, plody v měsících srpen–říjen
Sušení, sesychací poměr plodů: Vrchní část nati s okolíky necháváme dozrát zavěšené a sušíme je vždy ve stínu. Během sušení dostatečně větráme nebo prohazujeme na plachtách. Po vyschnutí se nažky, tj. vlastní plody (dvojnažky), snadno vydrolují. Vytřídíme zbytky okolíku nebo nezralé plody. Při použití umělého tepla nesmí teplota překročit 35 °C, jinak by se ztrácela silice. Sesychací poměr pro plody je nízký, a to 1–1,5:1. Nať se prakticky nesuší, protože ztrácí vůni i chuť.
Oblasti pěstování: Původem ze Střední Asie a Středomoří. Nyní je kultivován prakticky celosvětově. Větší množství je produkované v USA, Mexiku, Argentině, Indii, zemích CIS, Číně, Maroku a Egyptě. V Evropě pak zejména v Německu, Holandsku, Itálii, na Balkáně a stále častěji i v ČR. Je u nás registrovaná jedna odrůda u ÚKZÚZ s označením hrubčický.
Obsahové látky: Obsah silice zralých plodů se pohybuje v rozmezí 0,2–2,6 % (nejčastěji 0,4–1,0 %). Hlavní složkou je d-linalool (coriandrol), obvykle 55–74 % a cca 20 % terpenenů (pineny, γ-terpinen, myrcen, kamfen, borneol, geraniol, felandreny, α-terpinen, limonen, elemol, cymene, karvon, anetol a kafr).
Vlastní plody dále obsahují mastné kyseliny: kyselina palmitová (C16:0): 2–5 %, kyselina stearová (C18:0): < 1,5 %, kyselina petroselinová (cis-C18:1, n-12): 60–75 %, kyselina olejová (cis-C18:1, n-9): 8–15 %, kyselina linolová (C18:2): 12–19 %, kyselina α-linolenová (C18:3): < 1,0 %.
Listnatá zelená nať obsahuje mnohem méně silice odlišné vůně i chuti s hlavními složkami decyl a nonyl aldehydy a linaloolem; dále obsahuje kumariny (psoralen, angelicin, skopoletin, umbelliferon, ad.); flavonoidní glykosidy, zejména kvercetin-3-glukuronid, isokvercitrin, koriandrinol, rutin, chlorogenovou a kávovou kyselinu; asi 5 % tuků, 22 % proteinů a malé množství cukrů a vitaminu C.
Historie používání
Již v 16. století hovoří Mattiolli o účincích koriandru v části svého herbáře nazvané „O koryandru kapitola“.
Použití: Plod koriandru je trochu zapomenuté koření s příjemnou kořennou chutí a vůní. Plody se používají do chleba, vánočního pečiva, perníku. Je součástí směsí používaných ke kořenění salátů, masa, paštik. Přidává se do nakládané zeleniny.
Použití a obliba zeleného koření, tj. řezané čerstvé nati koriandru pro kulinářské účely, stále stoupá. Jde o moderní a oblíbenou bylinu dodávající omáčkám, salátům a dresinkům specifickou chuť. V čínské kuchyni je znám jako „čínská petržel“ a ve španělské/mexické kuchyni jako „cilantro“.
Silice působí proti nadměrné tvorbě střevních plynů, uvolňují žaludeční a střevní křeče provázené nadýmáním, pomáhají proti pocitu plnosti, jelikož zvyšují vylučování žaludečních šťáv. Plod je díky standardnímu obsahu silice vhodnější jako součást bylinných čajů proti nadýmání. Jako součást složených přípravků se používá proti nadýmání a k uvolnění střevních plynů. U bakteriální dysmikrobie střevního traktu se užívá jednotlivé dávky 2,5–5 g drcených plodů
Dávkování a příprava nálevu: Vnitřně: ½ až 1 čajová lžička sušených plodů koriandru se přelije ¼ l vroucí vody a nechá se 15 minut vyluhovat v přikryté nekovové nádobě. Poté se výluh scedí, nejlépe plastovým sítkem. Pije se obvykle 2x denně po malých dávkách. Nálev se připravuje vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.
Extrakty (výtažky, výluhy, silice):
Alkoholické destiláty s vyšším obsahem silice se používají v likérnickém průmyslu (vermuty, hořká digestiva a gin) spolu s výtažky z dalších siličných / aromatických rostlin.
Suché extrakty se používají do různých větropudných a uklidňujících přípravků zejména pro seniorskou populaci s tendencí k dyspeptickému syndromu. Silice plodů je součástí tzv. větropudné vody Aqua carminativa rubra.
Samotná silice se používá do některých kořeněných zákusků, limonád kolového typu a likérů (max. 0,012–0,52 %).
pěstování:
Vzhledem k nepříjemnému štěnicovému pachu kvetoucích rostlin by se při pěstování měli vyhnout nadměrné inhalaci citliví jedinci. Po vývoji plodů by se měly sklízet pouze vyzrálé hnědé okolíky, zelené mohou ve větším množství vyvolat nežádoucí kožní reakci.
Těhotenství a kojení
Při dodržování doporučovaných dávek a způsobu použití mohou užívat i těhotné a kojící ženy, pokud nejsou přecitlivělé na jiné okoličnaté rostliny, jako je anýz, kmín, celer a fenykl.
Uchovávání
Při teplotě do 25 °C, v dobře uzavřeném obalu, v temnu a suchu vydrží plod koriandru nejméně rok, sušená nať ovšem rychle ztrácí aroma a většinou se dlouhodoběji neskladuje. Suché extrakty plodů jsou použitelné nejméně 2 roky.