Zinek (Zn)

V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách, nejvýznamnější z nich je sfalerit (ZnS). Nejvíce zinku je v organizmu obsaženo ve svalech (55%), kostech (30 %), játrech, prostatě, varlatech a mléčné žláze. Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 2 – 2, 5 g zinku. Zinek se vstřebává v různých oblastech tenkého střeva. Doporučená denní dávka: 10 mg

Zinek je nezbytný pro správnou funkci několika stovek enzymů. Je součástí oční duhovky a vidění. Ovlivňuje metabolizmus bílkovin, sacharidů a regulaci imunitního systému, je součástí molekuly inzulínu. Zinek má nezanedbatelný vliv na reprodukci, zejména činnost varlat a vaječníků.

Zajímavost: Podílí se na uvolňování prolaktinu a na kontrakcích děložního svalstva v průběhu porodu. Ovlivňuje také motilitu spermií a jejich schopnost penetrace do vajíčka. Zinek je rovněž velmi důležitý ve vztahu k imunitě lidského organismu. Některé studie prokazují vztah mezi příjmem zinku a zkrácením doby nachlazení.

Zúčastňuje se tvorby kostí. Jeho funkce v játrech je spojena i s odbouráváním alkoholu. Zinek příznivě působí na hojení ran a zvyšuje účinnost některých hormonů. Společně s chromem pomáhá při léčení kožních, zejména ekzémových onemocnění.

Nedostatek zinku vyvolává zpomalení růstu, špatnou funkci pohlavních orgánů, poškození kůže, nehtů, vypadávání vlasů, zpomalení procesu hojení ran. Nedostatek zinku vede při graviditě ke zpomalení vývoje plodu, abnormalitám centrální nervové soustavy, k infekcím plodu. Naopak nadměrný příjem zinku je poměrně vzácný, vyskytuje se především předávkováním přípravky s vysokým obsahem zinku. Otrava způsobuje anemie a poruchy trávení.

Odkud čerpáme zinek?

Přirozenými zdroji zinku jsou především zrniny, luštěniny, ořechy, semena slunečnice a dýně, kvasnice, maso a vejce.

Běžná strava pokrývá přibližně 60 až 80 % denní potřeby Zn. Podobně jako u vápníku však není vhodný jednorázový příjem většího množství Zn. Dávku je vhodné rozdělit na menší části a ty konzumovat v průběhu dne.