Železo (Fe)

V přírodě se vyskytuje především ve formě oxidů (hematit, magnetit a limonit) a uhličitanů (siderit). Podíl železa z tělesné hmotnosti je 0.004 - 0.007 %. Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 4 g (muži), 2,5 g (ženy).  65 - 70 % je obsaženo v krevním barvivu, přibližně 25 % je vázáno na bílkoviny a zbytek je obsažen v enzymech obsahujících železo.

Železo se velice špatně vstřebává, a to i při jeho velkém nedostatku v těle. Je známo, že tělo nejlépe vstřebává Fe přibližně 2 hodiny po procitnutí a postupně během dne schopnost příjmu Fe klesá až na nulu. Využitelnost železa je vyšší z živočišných zdrojů, nižší z rostlinných. Snižuje ji vysoký příjem fosforu, šťavelanů (špenát, čaj, kakao), vysoký přívod celulózy (celozrnné výrobky), kyseliny fytové (luštěniny, olejniny, cereálie). Naopak Fe je lépe využito při zvýšenému přísunu vitaminu C, aminokyselin a živočišné bílkoviny.

Zajímavost: Doporučená denní dávka: DDD v ČR stanovena vyhláškou 14 mg. Vyšší potřebu železa mají těhotné a kojící ženy.

Železo je v organizmu nezbytné pro tvorbu červených krvinek, účastní se transportu kyslíku, je součástí hemoglobinu a myoglobinu. Železo je přítomno i v enzymech podílejících se na přenosu elektronů.  

Malý deficit železa vede k nedostatečné funkci enzymů dýchacího řetězce a snižuje výkonnost organizmu. Větší deficit se projevuje snížením počtu červených krvinek. Toto onemocnění bývá v praxi pozorováno pouze u novorozenců matek s deficitní výživou a kuřaček. Anemie se projevuje apatií, nápadnou bledostí, zpomalením růstu a změnami v krevním obrazu. Nadměrný příjem železa je poměrně vzácný. Při dlouhodobém nadměrném příjmu železa vzniká hemosideróza (hromadění železa v těle při jeho špatném využití a jeho zvýšené dodávce).

Odkud čerpáme železo?

Přirozenými zdroji železa je pro člověka zejména maso (především červené – tzv. hemové železo) a masné výrobky.