Je druhý nejrozšířenější prvek v lidském těle. V přírodě se vyskytuje především ve formě fosforečnanů (fosfátů). Jeho podíl z tělesné hmotnosti je asi 1 %, 85 - 90 % je uloženo v kostech, 10 - 15 % je uloženo v měkkých tkáních a tělních tekutinách. Fosfor se vstřebává v tenkém střevě. Stravitelnost fosforu je ovlivněna přítomností vápníku a hliníku, se kterými tvoří nerozpustné sloučeniny. Je důležitou strukturální součástí buněk (nukleové kyseliny, fosfolipidy) a kostní tkáně (hydroxyapatit),
Zajímavost
Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 700 g fosforu. Doporučená denní dávka: DDD v ČR stanovena vyhláškou 700 mg. Vyšší potřebu fosforu mají těhotné a kojící ženy.
Fosfor se spolu s vápníkem uplatňuje především při tvorbě kostí. Hraje významnou roli i v metabolizmu bílkovin, tuků a cukrů, tvorbě vitamínů skupiny B a podílí se na přenosu energie. Fosfor vázáný ve specifických sloučeninách tělo používá k uchovávání energie získané z rozkladu především cukrů a tuků. Fosfor má úzkou souvislost s činností růstového hormonu. Proto rostoucí děti mají obyčejně zvýšenou hladinu fosforu v krvi a vyžadují tedy zvýšený příjem vápníku.
Fosfor je hojně zastoupen v potravě a jeho denní příjem dosahuje až dvojnásobku potřebného množství, proto je jeho nedostatek v těle takřka nemožný. Aktuální nedostatek je však brzy vyrovnán z kosterních zásob. Naopak v důsledku přebytku fosforu a nesprávného poměru vápníku a fosforu dochází k tzv. fibrózní degeneraci kostí (osteodystrofii). Toto onemocnění vzniká především jako důsledek podávání veganských diet.
Odkud čerpáme fosfor?
Přirozenými zdroji fosforu jsou obiloviny, olejniny, potraviny živočišného původu, kvasnice a další. Vzhledem k dostatečnému zastoupení fosforu v potravinách není příjem minerálních doplňků s obsahem fosforu nutný.