Vitamin B12 (kobalamin)

Vitamín B12 (kobalamin) patří mezi velmi důležité vitamíny a podílí se na řadě klíčových procesů v těle člověka a má 8 EU schválených zdravotních tvrzení, kde přispívá:

•   k normálnímu energetickému metabolismu

•   k normální činnosti nervové soustavy

•  k normálnímu metabolismu homocysteinu

•  k normální psychické činnosti

•  k normální tvorbě červených krvinek

•  k normální funkci imunitního systému

•  ke snížení míry únavy a vyčerpání

•  a  podílí se na procesu dělení buněk

Vitamín B12 tedy fyziologicky spolupůsobí s kyselinou listovou při procesech dělení buněk v organismu, především červených krvinek, které jsou nezbytné pro zásobení tkání kyslíkem. Tento vitamín má dále nezastupitelný význam při regulaci správné funkce nervové soustavy. Člověk si nedokáže tento vitamín vytvořit, a tak je odkázán na jeho příjem potravou. Dostatečné množství vitamínu B12 je obsaženo v mase a vnitřnostech, především v játrech. Rostliny tento důležitý vitamín prakticky neobsahují, proto nedostatkem vitamínu B12 trpí např. vegetariáni a vegani. Proces příjmu vitamínu B12 z potravy je energeticky náročný a komplikovaný. Pro využití vitamínu je nezbytně nutná přítomnost a funkčnost proteinových přenašečů a „vnitřního faktoru“ ve střevě, které zabezpečují transport vitamínu až do krve. U lidí, kteří užívají prostředky na pálení žáhy, hormonální antikoncepci, náhradní hormonální léčbu nebo se jedná o starší lidi nad 60 let věku, může být příjem vitamínu B12 narušen.

Nedostatek vitamínu je zřídkavý u mladých lidí, nicméně je mnohem častější u starší populace. Například se udává, že nedostatek postihuje 10-15 % jedinců ve věku nad 60 let. Nedostatek vitamínu B12 může vést až ke zhoubné chudokrevnosti (perniciózní anémii) a atrofii (nedostatečné činnosti) sliznice žaludku. V rámci normálního metabolismu homocysteinu, což je odpadní látka při metabolismu aminokyselin obsahujících síru, spolupůsobí vitamin B6 a foláty (kys.listová) a normální metabolismus homocysteinu (kdy se nesmí v těle hromadit) fyziologicky snižuje rizikový faktor vysokých hladin cholesterolu u kardiovaskulárních onemocnění.

Snížené množství vitamínu a jeho omezený příjem z důvodů zdravotních problémů se řeší obvykle podáváním B12 nitrosvalovou injekcí. Důvodem je velice nízká účinnost příjmu vitamínu střevem, pokud je podáván v tabletové formě. Aplikace vitamínu ve formě nosních sprejů, která byla testována v zahraničí, se ukázala jako finančně nedostupná.

Uvádí se, že hypovitaminózou vitamínu B12 – kobalaminu trpí ve střední Evropě 10-15 % populace. Daleko větší procento postižených bývá mezi pacienty, užívajícími dlouhodobě antacida, H2 blokátory nebo inhibitory protonové pumpy, případně jsou postiženi achlorhydrií (nedostatečným vylučováním žaludeční kyseliny).  Rovněž je sníženo vstřebávání vitamínu B12 při medikaci tuberkulostatiky, antidiabetiky, léčivy s obsahem chloridu draselného, orálními antikoncepčními preparáty a některými antibiotiky (neomycin, chloramfenikol).

Typické příznaky jsou únava, oslabení, pálení jazyka, žaludeční potíže spojené s nespavostí, pohybové potíže. Člověka postiženého anémií také snadno poznáte – je bledý a má průsvitnou pokožku.

Pochopení mechanismu vstřebávání vitamínu B12 může ilustrovat většinu příčin jeho nedostatku v lidském těle. Vitamín B12 se transportuje v těle pomocí proteinů - přenašečů. Tím prvním je R-protein. (Pro nás je důležité, že tento přenašeč je běžně obsažen v tělních tekutinách, včetně slin, R je zkratkou z anglického „rapid“ – rychlý). K uvolnění kobalaminu v ústech však dochází omezeně a není dostatek času pro vazbu na R-protein (zvláště v dnešní uspěchané době s fast-foodem).

Kyselé prostředí žaludku po požití stravy urychluje uvolnění kobalaminu z živočišných proteinů. Kyselé prostředí je pro toto uvolnění naprostou podmínkou. Všechny stavy, kdy dochází k potlačení sekrece žaludeční kyseliny tak nastolují podmínky zhoršující pozdější vazbu na další přenašeče. Vnitřní faktor (intrinsic factor), který vylučují parietální buňky žaludku, se váže na kobalamin, a to až v dvanáctníku. Tento komplex postupuje dále do tenkého střeva, kde usnadňuje vazbu na tzv. IF receptory, které umožňují vstřebání tzv. fagocytózou, což j  proces pohlcování nerozpuštěných částic z vniřního prostředí buňkami, kdy komplex poskytuje ochranu před zničením bakteriálními a lidskými trávicími enzymy.  Tato metoda vstřebávání naprosto převažuje, při vysokých perorálních dávkách se asi 0,1 – 1 % kobalaminu vstřebává prostou difůzí. Je nezávislá na výše uvedených faktorech.

Do cévního řečiště se dostává jako transcobalamin II a dále do jater, kde je uloženo 60 % našich zásob kobalaminu.

Při denní spotřebě asi 1 mikrogram bychom tedy při malabsorpci vitamínu B12 museli perorálně podávat nejméně stonásobné až tisícinásobné dávky, abychom zajistili potřebnou suplementaci kobalaminem.

Tableta versus injekce

V případě běžných multivitamínů nebo tablet k terapeutickému užití se dosti často pochybovalo o účinnosti takto podaného vitamínu B12 (hlavně v indikaci tzv. percinozní anemie) a lékem volby byly prakticky vždy intramuskulární injekce. Ačkoliv je intramuskulární injekce bezpečná a v dnešní době levná, přece jen ji někteří pacienti odmítají a nakonec ne každý má možnost vyčkat frontu na poliklinice každý měsíc. Hydroxokobalamin je před kyanokobalaminem upřednostňován, protože má podstatně delší působení, injekce je však poměrně bolestivá. Část výrobců přidává k hydroxokobalaminu lokální anestetikum.

Bylo zjištěno, že úpravou nanočástic s obsahem vitamínu B12 v kombinaci s nanesením na velký povrch při současné změně krystalografické struktury mannitolu lze dosáhnout velmi dobré absorpce již z dutiny ústní (resp. pod jazykem).