Dlouhodobý nedostatek každého vitaminu se časem projeví nějakou poruchou. O vitaminu D to samozřejmě platí také. V posledních letech však lékaři začali více sledovat u svých pacientů, zda ho mají dostatek. Mají pro to vážné důvody.
Podle nových poznatků je vitamin D klíčový pro obranu proti infekčním onemocněním, například chřipce. Je však také důležitým obráncem před tzv. autoimunitními onemocněními, kdy se imunita obrací proti vlastním tkáním. Příkladem takových onemocnění je třeba lupénka nebo roztroušená skleróza. Nedostatek tohoto vitaminu se dříve či později odrazí na zdravotním stavu. Vápník a fosfor, kterým tento vitamin pomáhá lépe se vstřebat, se začnou vyplavovat z těla bez užitku. Kosti jsou křehčí a snadněji se lámou. Zuby mohou růst nepravidelně, tvoří se kazy. Mění se psychika, zhoršuje se soustředění, dochází k poruchám paměti, ke změnám nálady a vzniku deprese. Nízká hladina vitaminu D ohrožuje diabetiky: riziko vzniku infarktu je u nich podle studií až dvojnásobné. Celková imunita je snížená, nebezpečí vzniku onemocnění je naopak vysoké. Těhotné ženy s nedostatkem vitaminu D trpí častěji osteoporózou a těhotenskou cukrovkou a rodí se jim menší děti. Jak tvrdí výsledky studie zveřejněné v časopise Journal of Bone and Mineral Research, u dětí matek, které měly nedostatek vitaminu D v těhotenství, se častěji rozvine porucha autistického spektra.
Jak se tvoří „déčko“
Vitamin D je souhrnný název pro látky, ze kterých organismus vytváří hormon kalcitriol. Jeho úkolem je vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva a jeho předávání dále do krve. Vitamin se skládá z vitaminu D2 a D3. Nejvíce „déčka“ získáte díky slunečním paprskům. Jakmile jim vystavíte svou kůži, vytvoří se v ní za působení cholesterolu provitamin D (7-dehydrocholesterol). Ten se pak v těle přeměňuje na vitamin D. Ze slunce vytvořený vitamin D pokryje asi 80 % celkové denní potřeby. Zvláště v zimě a na jaře však bývá v našich zeměpisných podmínkách slunečných dní pomálu a tělo si nestačí vytvořit jeho dostatečnou hladinu. Státní zdravotní ústav uvedl informaci, že zejména v zimních a jarních měsících trpí nedostatkem vitaminu D téměř 50 % obyvatel Česka. Podle biochemika a lékaře Vilíma Šimánka z Ústavu lékařské chemie a biochemie Univerzity Palackého v Olomouci je žádoucí dodat tuto důležitou látku z vnějších zdrojů, prostřednictvím potravy nebo doplňků stravy.
Překážky v dostatku
Někteří lidé mohou trpět nedostatkem vitaminu D v důsledku jeho špatného vstřebávání. Jsou to například celiaci a lidé s onemocněním jater, žlučníku nebo ledvin, pacienti s cystickou fibrózou a lidé po mrtvici, s vysokým krevním tlakem nebo diabetici. K poruše vstřebávání může dojít také při užívání některých léků (třeba antiepileptik). Trpíte-li některou z vyjmenovaných poruch nebo užíváte-li zmíněné léky, domluvte se s lékařem na přijímání tohoto vitaminu ve formě doplňku stravy.
Kde hledat a najít
Údajně stačí strávit denně patnáct dvacet minut na slunci, abyste získali dostatečný příděl vitaminu D3. Nedostatek slunečního svitu lze nahradit UV (tzv. plnospektrální) lampou nebo zářivkou. O pravidlech jejího používání se však nejdříve poraďte s lékařem. „Obohaťte svůj jídelníček o tučné mořské ryby – tuňáka, lososa, pstruha, makrely. Rovnocenným zdrojem jsou i rybí konzervy. Na vitamin D3 jsou bohatá také hovězí játra. S jejich konzumací to však nepřehánějte kvůli cholesterolu,“ upozorňuje profesor Šimánek. To samé platí pro vaječné žloutky, které rovněž patří k jeho dobrým zdrojům. K superpotravinám štědrým na vitamin D3 patří podle některých zdrojů vepřové sádlo. Sluneční vitamin najdete v plnotučném kravském mléce a některých sýrech. Zdroje vitaminu D2 naopak najdete v rostlinné říši. I v rostlinách se tento vitamin přeměňuje z provitaminu za působení rostlinného „cholesterolu“, který se nazývá ergokalciferol. Nejvíce vitaminu D2 obsahují volně rostoucí houby. Některé potraviny (mléko, džusy, cereálie) jsou vitaminem D2 a D3 uměle obohacovány.
Dodržujte dávkování
Nestačí-li k udržení hladiny vitaminu D přírodní zdroje, přichází na řadu vhodný doplněk stravy. Doporučená denní dávka je podle mezinárodních doporučení od půl roku do 24 let a u kojících žen 10 μg/400 IU (μg = mikrogramy, IU = mezinárodní jednotky) denně, od 24 let pak 5 μg/200 IU vitaminu D3. Vitamin D3 je vhodné užívat společně s vápníkem. „Nepřekračujte doporučenou denní dávku. Předávkování se projeví poruchou vstřebávání vápníku a fosforu. Můžete trpět nevolností, zvracením, zácpou a žízní. Může také dojít k akutnímu zánětu slinivky, vzniku ledvinových kamenů a v nejhorším případě ke smrti,“ varuje profesor Šimánek.
FOTO: ISTOCK.COM
Americké průzkumy ukazují, že nejméně trpí depresemi lidé na Floridě, naopak vyšší deprese vykazují například Kanaďané. Důvodem je právě množství denního světla a slunečního svitu.
náš odborník
prof. MUDr.
RNDr. VILÍM ŠIMÁNEK, DrSc.
Zdroj: Moje Zdraví