Klinické testování doplňků stravy

Přestože je na doplňky stravy často pohlíženo s despektem, protože jejich účinky a bezpečnost nejsou vědecky ověřené, není tomu tak. Dle evropské databáze klinických studií Clinicaltrialsregister.eu v současnosti probíhá 41 registrovaných klinických studií s doplňky stravy. Ty se normálně testují ve studiích splňujících ty nejpřísnější standardy, jako klinické studie pro běžná léčiva. Do studií bylo zahrnuto 40 464 účastníků. Na americkém teritoriu a v dalších státech lze zase nahlédnout do databáze Clinicaltrials.gov, která obsahuje registrace více než 289 000 klinických studií. Z toho je 9468 studií týkajících se suplementů. Jde o obsáhlý a komplexní informační zdroj pro širokou škálu uživatelů (výzkumníky, lékaře, ale i pacienty a laickou veřejnost). Výrobci doplňků stravy se tedy také snaží získat důkazy o jejich pozitivních účincích na té nejvyšší úrovni.

Jako příklad sledování příznivých účinků doplňků stravy skvěle slouží srovnávací klinická studie z roku 2008, která byla provedena ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Plzni na 507 pacientech s projevy rozvinuté ischemické choroby. Studie byla motivovaná poznáním, že u těchto pacientů dochází k významnému úbytku) některých nutrientů (hlavně vitaminů a minerálů), ale zároveň dochází ke zvyšování hladiny škodlivé aminokyseliny homocysteinu a též kreatininu. Vysoká hladina homocysteinu může být spojena seznačným rizikem vzniku aterosklerózy.

Klinické studie jsou časově i finančně velmi náročné, a to i pro suplementy. Možným řešením by bylo plánované testy rozdělit na dílčí, jednotlivě se zabývající bezpečností, snášenlivostí, a pak až biologickou dostupností a nutraceutickou) účinností přípravku. Komplikace však nastávají již při výběru populace/dobrovolníků, kteří by principiálně z pohledu regulačních autorit měli být zdravými jedinci. Dalšími důležitými body je nastavení vhodné dávky a způsobu jejich úžívání. Další komplikací je vliv běžné stravy, protože ze zkušenosti víme, že třeba mnohá koření (například pepř, fenykl, anýz, kari) mají schopnost zvyšovat biologickou dostupnost některých látek, zatímco například piperin z černého a zeleného pepře může způsobovat, že se podaný suplement podstatně déle vylučuje z organismu. Výsledkem jsou vysoké a delší dobu zvýšené hladiny těchto látek v těle člověka.