Když látky z potravin pomáhají léčit - i rakovinu

Jídlo ovlivňuje naše zdraví z 30 až 40 %. Není tedy divu, že se stále více lidí zajímá o tzv. ortomolekulární medicínu. Ta využívá potraviny pro zvláštní lékařské účely, takzvané orthomoly. Snaží se jejich prostřednictvím dodávat tělu takové sestavy látek, které mu při určitých zdravotních potížích pomáhají.

S myšlenkou „léčivé stravy“ přišel už před mnoha roky slavný biochemik Linus Carl Pauling, dvojnásobný nositel Nobelovy ceny. Byl přesvědčený o tom, že přesná kombinace určitých substancí, které potraviny obsahují, může významně pomáhat při klasické léčbě konkrétních chorob.

Dnes už víme, že podobné komplexy dokážou preventivně působit třeba proti následkům soustavnému stresu, kouření a znečištěnému prostředí. Stejně tak mohou být zajímavou součástí léčby některých nemocí. Zmíněné doplňky přitom neobsahují žádné tajemné substance. Jde o sloučeniny a látky, které jsou tělu vlastní nebo blízké: vitamíny, minerály, omega-3 nenasycené mastné kyseliny, karotenoidy, bioflavonoidy apod. Odborníci o nich někdy hovoří jako o mikronutrientech. U každé choroby pomáhá jejich jiná kombinace.

Kvalitní palivo v bitvě s rakovinou

Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, upozorňuje, že mohou být užitečnou součástí podpůrné onkologické léčby. Zvlášť když pacient nemá dostatek mikronutrientů.

Při drsné onkologické léčbě spousta lidí špatně jí. Ozařování i chemoterapie představují navíc pro lidský organismus velkou zátěž. Musí se zbavovat velkého množství toxických zplodin. Proto pro něj bývá tak důležité kvalitní palivo, tedy správná výživa s dostatkem všech důležitých substancí.

Naprogramované sebevraždy

Vědci objevují další vlastnosti zdánlivě obyčejných sloučenin. Například vitamín D, E a K, stejně jako beta karoten, dokážou donutit řadu rakovinových buněk k sebevraždě. Přesněji řečeno – nastartovat jejich přirozené sebezničení, tedy buněčnou smrt. Nejúčinnější se v tomto ohledu ukázala kombinace céčka a éčka.

Odborníci na výživu je často označují jako antioxidanty. Rozumějí tím látky, které neutralizují činnost volných kyslíkových radikálů. Ty vznikají při biochemických pochodech v těle a můžeme je přirovnat ke kouři vycházejícímu z výfuku auta. Problém s nimi začíná být v okamžiku, když jich vzniká příliš mnoho. Obvykle proto, že jsme vystaveni různým zátěžím: kouření, znečištěnému ovzduší, smogu, UV záření, nedostatečnému přísunu kyslíku apod.

Čím nám hrozí agresívní radikály

Přemíra agresívních kyslíkových radikálů zvyšuje pravděpodobnost řady zdravotních potíží:

• aterosklerózy,
• rakoviny,
• šedého zákalu,
• revmatoidní artritidy,
• degenerativních onemocnění nervového systému i dalších chorob.

Také zrychlují stárnutí organismu. Účinnou zbraní proti nim jsou vitamíny C a E, ale rovněž karotenoidy, fenoly nebo další rostlinné komplexy.

Polštář na drsnou onkologickou léčbu

• Zmíněné vitamíny zvyšují účinek radioterapie a také chemoterapie.
• Céčko spolu s éčkem snižuje toxický účinek onkologických léků na zdravé buňky. Chrání je před negativním vlivem standardní protinádorové terapie.
• Vysoké hladiny antioxidantů navíc spouštějí v rakovinových buňkách signály k omezení růstu.

Je však nutné si uvědomit: zmíněné látky nejsou lékem na rakovinu. Fungují jako přirozené brzdy negativních procesů, jako hasicí přístroje hrozících požárů i ochranné štíty před stoupajícím rizikem. Jejich efekty bývají užitečné, ale limitované. Navíc je obvykle potřebujeme v množství, které potraviny pokrýt nestačí. Musíme je proto užívat ve formě speciálních produktů, přesněji řečeno jako potraviny pro zvláštní lékařské účely.

Jak podpořit imunitu

Podle MUDr. Lenky Pennigrové, CSc., imunoložky a alergoložky z Centra specializované lékařské péče Gymuno v Praze, hrají důležitou roli při likvidaci volných radikálů také antioxidační enzymy. Náš organismus si je průběžně vytváří. Potřebuje však k tomu dostatek stopových prvků: selen, železo, měď nebo zinek.

Imunitní systém je složitý a náročný na velké množství vitamínů i stopových prvků. Pokud mu chybějí, buňky imunitního systému se hůř množí, což může narušit naši obranyschopnost.

Tyto látky získáváme hlavně ze zeleniny a ovoce. Problém je v tom, že se k nám v určité části roku často dovážejí produkty předčasně sklizené, aby dozrály cestou. Někdy je poškodí nevhodný způsob dopravy, jindy zase skladování. U lidí se zvýšenou potřebou těchto látek bývá proto někdy nutné, aby sáhli po doplňcích stravy.

Doktorka Pennigrová zároveň zmiňuje studii, při níž lékaři podávali pacientům přípravek s vitamíny, minerály a mikronutrienty. A to v takovém složení a množství, v jakém ho potřebuje náš imunitní systém.

U lidí, které v zimě trápilo nachlazení, se za čtyři měsíce snížil jeho výskyt o polovinu. Musíme však zdůraznit, že pozitivní efekty zmíněných látek zlepšila také:tělesná aktivita, dostatek spánku a zdravější způsob života.

Co pomůže při artróze

Většina lidí zná přípravky na artrózu, které se prodávají v lékárnách. Při této nemoci dochází k poškozování chrupavky a dalších měkkých tkání, které umožňují hladkou činnost kloubů. Zmíněné přípravky obsahují různé koktejly látek podporujících výživu a regeneraci těchto tkání (glukosaminu, chondroitin sulfátu, kyseliny hyaluronové, hydrolyzátu kolagenu apod.).

Doc. MUDr. Tomáš Trč, CSc., přednosta Ortopedické kliniky ve Fakultní nemocnici v pražském Motole, upozorňuje na výzkumy vědců, které ukázaly, že na počínající artrózu příznivě působí také omega-3 nenasycené mastné kyseliny (zklidňují záněty kloubů), stopové prvky (selen, zinek, měď) a zároveň antioxidanty (vitamín A, C, E, betakaroten a bioflavonoidy z citrusových plodů).

Organismus potřebuje při této chorobě rovněž zvýšené množství vápníku, podobně jako vitamínů D, B 6 a C (jsou důležité pro metabolismus kostí). Vyžaduje ovšem značné dávky těchto látek. Z běžné stravy je nezíská. Proto pomůže, když mu je dodáme ve formě doplňků stravy.

Středomořská strava jako terapie

Nemoci srdce a cév se u Francouzů, Italů nebo u Španělů objevují méně často než u lidí ze severněji položených zemí. Odborníci to připisují zejména zvýšené konzumaci ryb, olivového oleje, ale také středomořské stravy, ve které bývá více zastoupená zelenina spolu s ovocem. Kromě vitamínů a minerálů obsahují takzvané fytofenoly. Ty zvyšují pružnost cév, chrání srdce a příznivě působí na krevní tlak.

Ale mají i další pozitivní vlastnosti. Například resveratrol, který se získává z vinných hroznů, zlepšuje tekutost krve a brzdí stárnutí srdce. Proantokyanidy ze semínek hroznů mají výrazné antioxidační účinky, podobně jako polyfenoly z kakaových bobů. Koenzym Q10 podporuje spolu s L-karnitinem činnost srdce tím, že mu pomáhá získat víc energie. A tak bychom mohli dlouze pokračovat ve výčtu dalších užitečných látek. Účinky spousty z nich vědci stále intenzívně studují.

U nemocí srdce a cév však platí to samé co u ostatních chorob. Mikronutrienty jsou pouze jedním z pozitivních kroků. Stejně důležitou roli hraje zdravý životní styl: dostatek pohybu, správná váha, schopnost kompenzovat stresy i psychické vypětí atd. Nicméně správná výživa je hodně důležitá. Svědčí o tom fakta. Profesor Petruželka uvedl například: „Až jedné třetině zhoubných nádorů můžeme předejít správnou úpravou jídelníčku a stravovacích zvyklostí.“

Zdroj: www.novinky.cz