Chřipka

Níže najdete odpovědi na vaše nejčastější dotazy, které se týkaly chřipky a nachlazení. Těšíme se na vaše další otázky.

Kdy je vhodné očkování proti chřipce?

Tou nejvhodnější dobou je období před začátkem chřipkové sezóny. Chřipkové epidemie jsou nejčastější v chladných měsících roku, mezi prosincem a březnem. Ideálním termínem pro očkování je proto říjen nebo listopad. Očkovat se můžete nechat také na začátku chřipkové epidemie, musíte ovšem počítat s tím, že vakcína začne účinkovat až cca za 2 týdny od její aplikace.

Jaké jsou nejčastější nežádoucí účinky očkování?

Chřipkové vakcíny jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších. V současnosti jimi lze očkovat děti od 6 měsíců věku i těhotné ženy od 2. trimestru těhotenství. Nežádoucí účinky se příliš často nevyskytují, popř. se jedná o krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu. U některých senzitivnějších jedinců se může objevit únava, bolesti svalů a kloubů nebo zvýšená teplota. Všechny tyto nežádoucí účinky zpravidla rychle sami odezní.

Jak předcházet chřipce nebo nachlazení? Jaké doplňky stravy mohu preventivně užívat?

Prevence před nachlazením spočívá především v posilování obranyschopnosti organizmu a dodržování zdravého životního stylu. Základem je otužování, pestrá zdravá strava bohatá na ovoce a zeleninu, dostatek pohybu a v zimních měsících také vhodná volba oblečení, abychom zabránili prochladnutí organismu. Ne vždy jsme schopni ovšem všechny tyto zásady dodržet a tělo vystavujeme nepříznivým vlivům, které imunitnímu systému příliš nepřidají.

Největší podíl na funkci imunitního systému lidského organismu má lymfatická tkáň tenkého a tlustého střeva. Funkcí imunitního systému je obrana organismu před toxickými látkami, které se dostávají do těla potravou či z prostředí, ve kterém žijeme. Fyziologická funkce imunitního systému v trávicím ústrojí závisí jednak na bakteriích žijících na povrchu střevní sliznice, tak také na složení naší denní stravy.

Mezi látky, které pozitivně ovlivňují funkci imunitního systému, patří stopové minerály (měď, zinek, selen), vitaminy (A, B komplex, C, E, K) a některé další složky, které nazýváme nutraceutika. Mezi ně patří různé rostlinné extrakty jako například echynacea, polynenasycené mastné kyseliny, beta-glukany nacházející se v buněčných stěnách kvasnic nebo ve známé hlívě ústřičné, ve vodě rozpustné nestravitelné oligosacharidy (tzv. prebiotika), ale také některé bakterie označované jako probiotika. Mnoho látek podporující přirozenou obranyschopnost obsahuje například med, který je vhodné zařadit do naší pravidelné stravy zejména v období chřipek a nachlazení. Často bývá označován jako jedno z nejsilnějších přírodních antibiotik, protože dokáže ničit škodlivé bakterie.

V případě, že nejsme schopni našemu tělu tyto látky dodat z běžné stravy, je vhodné zvážit užívání doplňků stravy, které tyto látky obsahují.

4.    Je vhodné při léčbě chřipky nasadit antibiotika?

Chřipka je infekcí způsobenou viry a nedá se tedy léčit antibiotiky. Ta jsou schopná zabít pouze bakterie, tudíž jsou při léčbě chřipky neúčinná. Navíc zbytečné užívání antibiotik snižuje jejich účinnost a ty při bakteriálních infekcích poté už nemusí být účinná.

5.    Jak se chřipka nejčastěji šíří?

Nejčastěji se chřipka šíří kapénkovou infekcí. Její inkubační doba je v rozmezí od několika málo hodin až po 5 dní, nejčastěji 1-2 dny. Infekce se do lidského organismu dostane nejčastěji nosohltanem. Nejrizikovější je tedy kontakt s nemocným člověkem. Virus chřipky přežívá v běžném prostředí až dva týdny. Nakazit se můžeme také prostřednictvím kontaminovaných předmětů (telefon, podání ruky, madla v MHD, nádobí apod.). V období, kdy je zvýšené riziko nákazy se doporučuje dodržovat obecně známá hygienická pravidla, mezi ně patří např. umývat si ruce před každým jídlem, nedotýkat se zbytečně obličeje a očí.