Avitaminóza

Avitaminóza je chorobný stav vyvolaný naprostým nedostatkem určitého vitaminu. Pro člověka jsou významné především tyto látky:

1.       Stopové prvky

Jedná se o ty prvky, které jsou v poměrně malém množství nezbytné pro správný vývoj a fungování jedince. Člověk má ve svém těle asi 20 stopových prvků, např. lithium, hliník, nikl, stříbro atd. Jejich hlavní význam spočívá v tom, že jsou nezbytné pro správné fungování enzymů.

2.       Minerální látky

Bez jejich přítomnosti by organismus také nebyl schopen fungovat. Hlavními prvky jsou uhlík, vodík, kyslík, fosfor a dusík. Tvoří většinu základních látek, které tvoří tělo.

3.       Doplňující prvky

Ty jsou také nezbytně nutné pro život, ale jsou v organismu zastoupeny v menším množství než prvky primární. Mezi tyto prvky patří sodík, draslík, hořčík, vápník, síra, chlor a železo.

Vybrané prvky

Sodné a chloridové ionty

Tvoří hlavní součást tekutin, které se vyskytují mimo buňku. Vytvářejí rovnováhu mezi tekutinou v buňce (cytoplazma) a tekutinou mimo ni. Pokud dojde ke zvýšení množství těchto iontů, buňka se začne zbavovat vody a v daném místě může vzniknout otok.

Draslík

Vyskytuje se převážně v buňkách a celkově ho máme v těle okolo 150 g. Jeho denní dávka by se měla pohybovat v rozmezí 1–4 g. Bohatým zdrojem draslíku je maso, meruňky, banány a brambory.

Vápník

Vyskytuje se hlavně v kostech a zubech, má ale svoje nezastupitelné místo také v krvi. Bez vápníku by nemohlo docházet ke srážení krve a člověk by i po malých poraněních vykrvácel. Vápníku máme v těle asi 1–1,5 kg a denně by měl být jeho příjem asi 1 g. Nejlepším zdrojem vápníku je mléko, sýr, luštěniny a ořechy.

Hořčík

Hořčík je dalším doplňujícím prvkem a v těle ho máme celkově kolem 20–30 g. V potravě se nachází v ořechách, hrachu, mléce a masu.

Železo

Každý člověk by měl mít v organismu 4–7 g železa. Je součástí krevního barviva hemoglobinu, který vyplňuje červené krvinky. Na hemoglobin se vážou dýchací plyny – v plicích je to kyslík, ve tkáních se pak kyslík uvolní a místo něj se naváže oxid uhličitý. Ten je pak v plicích zase vydýchán a vyměněn za kyslík. Bez účasti železa by ale tento proces nebyl možný. U železa dochází k avitaminóze nejčastěji. Železo se vyskytuje hlavně ve vnitřnostech, vejcích, rybách, ořeších a listové zelenině.

Prevence avitaminózy

Prevencí je vyvážená, pestrá strava. V případě, že nejste schopni přijímat důležité prvky z potravy, existuje velké množství doplňků stravy.

Příznaky

Příznaky nedostatku jednotlivých prvků jsou rozdílné.

Nedostatek sodných a chloridových iontů způsobuje dehydrataci vyznačující se suchem v ústech, pocitem žízně a bolestí hlavy.

Chloridové ionty jsou navíc součástí kyseliny chlorovodíkové v žaludku, která zajišťuje část procesů během trávení a také brání mikroorganismům v proniknutí do zažívacího traktu. Nedostatek chloridových iontů se projevuje zvracením a svalovými křečemi.

Nedostatek draselných kationtů se zprvu projevuje jako mravenčení v končetinách, svalová slabost a hučení v uších.

Nedostatek vápníku se projevuje řídnutím kostí, tzv. osteoporózou.

Nedostatek hořčíku se projevuje únavou, padáním vlasů, častějšími bolestmi hlavy, třesem, křečemi a bušením srdce.

Prvním přímým příznakem nedostatku železa je chudokrevnost, při které může mít pacient obtíže jako zadýchávání se, bledost, sníženou chuť k jídlu a celkovou slabost.

Léčba

Deficit kteréhokoli prvku je obvykle doplňován užíváním vhodného doplňku stravy a zároveň změnou stravovacích návyků. Někdy může lékař předepsat léky, které zvýší vstřebávání chybějícího prvku.